Písek

 
 

Zprávy z akcí

CO JE TÝPÍ A KDO V NĚM BYDLÍ?

19.09.17
Týpí je typickým stanem kočovných indiánů a bylo známé již před příchodem bělochů. První zmínky o týpí pocházejí od
Více...
 

Týpí je typickým stanem kočovných indiánů a bylo známé již před příchodem bělochů. První zmínky o týpí pocházejí od španělských dobyvatelů ze 16.století. Po rozšíření koní se velikost týpí zvětšila na pět metrů. Samotné slovo "týpí" je převzato z lakotštiny, vyslovuje se thipi a znamená místo k bydlení. Je to kuželovitý stan, který se skládá z dřevěných tyčí poskládaných do kužele a z pláště vyrobeného z vydělaných bizoních kůží.  Hlavní výhodou týpí je, že v něm lze rozdělat a udržovat oheň. Kouř vychází z týpí  otvorem mezi dvěma kouřovými chlopněmi.Těžko bychom hledali kultury, které by byly tak těsně spjaty s jedním zvířetem, jako tomu bylo v případě amerického bizona a kultur indiánů. Celý jejich životní styl indiánů zcela závisel na bizonu.

Všechny tyto informace však už určitě vědí děti, které doma s rodiči nebo se svými učiteli ve škole hledaly motivaci na pátý ročník výtvarné soutěže na téma „V TÝPÍ BYDLÍM, ČELENKU Z PEŘÍ MÁM, NAMALUJ MĚ“. Soutěž před časem vyhlásilo NZDM Ostrov střediska Nábřeží z písecké pobočky NADĚJE.  

Děti, které se ještě nezapojily, mohou poslat do soutěže dvě práce na formátu A3 libovolnou technikou s řádným označením na zadní straně ale už pouze na adresu: NADĚJE, středisko Nábřeží, nábřeží 1.máje 1401, Písek 397 01. Práce se nevracejí a práva k užití patří NADĚJI. Budeme se těšit na Vaše výtvarná díla.

 

Nejlepší práce budou oceněny a vystaveny  ve foyer kina Portyč. Další informace k soutěži získáte na tel. čísle 775 889 706 a na webu www.NADEJE.CZ/PISEK.


Méně...
 

BESEDA NEJEN O ŠKOLNÍ ZRALOSTI

28.01.17

19.09.17
V polovině ledna proběhla v předškolním klubu Margaretka, střediska Nábřeží  beseda pro rodiče všech středisek NADĚJE o
Více...
 

V polovině ledna proběhla v předškolním klubu Margaretka, střediska Nábřeží  beseda pro rodiče všech středisek NADĚJE o školní zralosti dětí s Mgr. Hanou Soumarovou, psychologem SPC Strakonice.

A o čem jsme si povídali?  O dovednostech dětí v určitém věku, školní zralosti dětí, co si pod tímto pojmem představit, jak se dětem věnovat, aby dosáhly co nejlepších výsledků, jak děti připravit k zápisu do první třídy.

Mezi prvními, kdo posuzuje školní zralost dítěte je rodič, pediatr a pedagog předškolního zařízení.

Lékař zjišťuje jakousi tělesnou a psychickou způsobilost dítěte. Musí být schopen rozpoznat nedostatky v  kostře či mozku. Učitelka v předškolním zařízení pak dítě posuzuje z hlediska komunikace a sžití se s vrstevníky a pedagogy. Posuzuje schopnost respektování učitelky a chování ke svým kamarádům. Všímá si dětského chování při poslechu nějakého příběhu. Posuzuje, jestli je dítě vůbec schopno vydržet v klidu a soustředit se.

V šesti letech přichází posouzení dítěte učitelem při zápisu do první třídy. Učitel např. zkoumá, zda zná dítě základní barvy, je schopné soustředit se, jaké má motorické schopnosti a pracovní tempo, jestli dokáže odlišit zábavu od povinností, na jaké úrovni má logické myšlení, jak je dítě schopno přijmout neúspěch apod. Na základě zápisu může rodičům doporučit odklad.

Odklad školní docházky je vhodný pouze u dětí, které ještě nejsou připraveny pro školu. Např. neklidné, utlumené, překotné, impulzivní, uzavřené, vzdorné, nekomunikující, s logopedickými vadami. Rodiče se pak objednají s dítětem na odborné vyšetření do pedagogicko - psychologické poradny, na orientační test školní zralosti.

Pokud jste rodičem dítěte, který tento test nesplní, nebojte se. Dítě si prodlouží pobyt v předškolním zařízení a s vaší pomocí se může připravit a zbytečně si nepokazí život předčasným nástupem do první třídy.

Kromě školní zralosti byly probírány i otázky týkající se výchovy dětí, sourozenců, vrstevníků. Jak nastavit dětem pravidla a zároveň být jako rodič důsledný v jejich dodržování. Paní psycholožka vysvětlila i služby PPP a SPC, doporučila odborníky z jihočeského kraje pro potřebná vyšetření dětí.


Méně...
 

PODZIMNÍ PRÁZDNINY ANEB ADRENALINOVÉ ZÁŽITKY

01.11.16

19.09.17
 
Více...
 
 

Na podzimní prázdniny školních dětí z NADĚJE byly naplánovány samé sportovní akce spojené s adrenalinovými zážitky. První den jsme absolvovali v Lezeckém centru LezeTop v areálu bývalého Jitexu. Cesta tam nám kolem řeky uběhla rychle a najednou jsme se ocitli na chodbě centra. Děti se přezuly a za pomoci instruktorů si na sebe oblékly sedáky. Byly rozděleny na skupiny podle věku a velikosti a šlo se na věc. Větší děti šly rovnou do přízemí s instruktorem Radimem a dospělými, kteří se uvolili k zaškolení na jištění dětí. Skupina menších dětí šla s Martinem a Hankou do posledního patra trénovat do místnosti na bouldering. Po vysvětlení pravidel a bezpečnosti při pohybu v místnosti si děti postupně zkoušely přemisťování po stěnách. Jak se leze po nízkých stěnách, kde se chytit, kam umístit nohy, jak se přitáhnout, kudy ke stropu a kudy stranou. Jelikož se zde leze bez lana, zkoušky probíhaly i s pády do měkkých žíněnek. Mladší děti byly při tréninku moc šikovné a tak se brzy mohly přidat ke starším kamarádům, kteří již zkoušeli lezení po stěnách centra s lanem. Pud sebezáchovy nikdo v šatně nenechal a tak bylo nutné překonat mrazení v zádech, bušení srdce a strach. Ale dlouho to netrvalo a děti se rozmístily po stěnách a zdolávaly překážky a strach z výšek, samozřejmě s bedlivým jištěním dospělých. Podlehla kdejaká cesta úchopů, někteří sahali na stropy, jiní se osmělovali postupně a přidávali metr po metru v klidu a opakovanými výstupy. Některé děti dospěly tak daleko, že závodily ve dvojicích. Panečku, to pak koukal osmák na prvňáka, který lezl  stále stejným tempem a nespadl, zatím co osmák chtěl velmi rychle vyhrát a zbytečně dvakrát spadl. Pak je otázkou, kdo vyhrál, jestli prvňák, který nespadl a vylezl, kam si troufl, nebo osmák, který chvátal, padal, vracel se a nakonec vylezl se zpožděním výše. dvě hodiny v  lezeckém centru si děti užily, zároveň si mohly vyzkoušet svou zdatnost i odvahu. Při odchodu a děkování instruktorům, jsme si slíbili, že se určitě vrátíme.

Málo adrenalinu říkáte? Tep se vám nezvýšil a co takhle Laser aréna?  Ta nás čekala druhý den. Pravda, naše řady posílil velký počet chlapců. Některé děti v Laser aréně již byly samy, se školou nebo s NADĚJÍ, ale i přesto proběhlo školení lektorky Romany a zopakovala se pravidla, jak se v Laser aréně chovat, aby pohyb po tmě byl bezpečný. Na plac nastoupili nejdříve nejstarší chlapci a děvčata. Postupně se věk snižoval, až si vše vyzkoušely i děti z prvních tříd. Čtyři desítky dětí se po prostorách Laser arény různě střídaly u dalších aktivit jako je např. kulečník, simulátor jízdy autem, dětský koutek,…

Po vystřídání všech a při loučení u Nového mostu, jsme si s dětmi potvrdili ještě další akci, která se konala v Purkraticích od 14h. Poslední sportovní akcí prázdnin byl turnaj ve fotbalu. Nastoupila šestičlenná družstva středisek z Nábřeží a Svatoplukova. Hráči domácích Purkratic se nesešli. Převaha děvčat z Nábřeží byla chlapcům ze Svato velkou vyhlídkou na udržení putovního poháru. Patnácti minutová hra byla zpočátku velmi vyrovnaná, koučink s občasným střídáním hráčů obou družstev však byl příznivější pro družstvo z Nábřeží. Konečný stav 7:5 vynesl dětem z NZDM Ostrov zisk putovního poháru do dalšího turnaje. Po fotbalu proběhlo ještě osm her vybíjené v tělocvičně, kde se družstva střídala při hře Všichni proti všem. Nejdříve nastoupily děti od 4.tříd výše, potom děti mladší. Mezi vítězi se stále opakovala jména na počátku s A. Že by bylo zakleté? Snad, nemění to nic na tom, že nejlépe míčem vládli Andrej, Adéla a Anička.


Méně...
 

HALLOWEENSKÁ PÁRTY V NZDM OSTROV

31.10.16

19.09.17
 
Více...
 
 

V pondělí 31.10. se na nábřeží kolem řeky Otavy začaly v 15h. hemžit různé příšery. Od koster počínaje, čarodějnice, upíry, spidermany, dýně a zombie konče. Naštěstí se příšery zombie nesnažily uspokojit svou touhu po krvi pojídáním čerstvého lidského masa nebo mozku a jen se chtěly spolu s ostatními maskami zúčastnit halloweenské párty pořádané v NZDM Ostrov. Párty začala tancem dvojic pod lanem, dalším tancem byl tanec s míčkem mezi čely. Na přehlídku masek se děti posilnily různými pochutinami a limonádou a mohly pak předstoupit před tříčlennou přísnou porotu. Hodnotila se nápaditost, pracnost přípravy a projev masky. Porota vyhodnotila  a ocenila drobnými odměnami tři nejlepší masky dětí: 1. upíří nevěsta, 2. dýně 3. klaun. Následoval další tanec, který si děti zpestřily podáváním obálky se zábavnými úkoly jako např. skákej po jedné noze, řekni vtip, tancuj jako baletka apod. Na závěr si děti vylosovlay čísla do tomboly a získaly drobné ceny. Úplným vrcholem byl dobrovolnický úklid klubovny a kuchyně. A byl tu konec a tak se příšery začaly stěhovat domů. Nejedna příšera se však vrátila, že cosi zapomněla, třeba klíče nebo komunikační prostředek do podsvětí.


Méně...
 

PŘEVÁŽNĚ SPORTOVNÍ AKTIVITY

19.09.17
V pondělí jsme se vycházkou kolem řeky přemístili z kluboven do lezeckého centra LezeTop v areálu Jitexu.  Zde nás čekali lektoři
Více...
 

V pondělí jsme se vycházkou kolem řeky přemístili z kluboven do lezeckého centra LezeTop v areálu Jitexu.  Zde nás čekali lektoři Honza a Marek a všem dětem vysvětlili zásady pobytu v lezeckém centru. Děti si zkoušely bezpečné jištění speciální pojistkou, jak pracovat s lanem, když jistím kamaráda, jak správně lézt na stěně, jak si připnout karabinu. Pro děti, které byly s NADĚJÍ v lezeckém centru na podzim, bylo zaškolení opakováním, pro jiné novinkou. Děti se rozdělily do dvojic a brzy bylo vidět,  kdo má radost z pohybu vertikálním směrem, kdo je opatrný a kdo má z výšek respekt. Pro děti to byla velká zkouška odvahy a kamarádství. Také si vyzkoušely lezení v místnosti pro bouldering, kde se dá lézt nad žíněnkami po stěnách po celém obvodu ve výšce asi dvou metrů. Při odpočinku bylo možné vidět v prostorách baru cvičení fenky, která velmi ráda plnila pokyny své paní nebo si pohrát  dětském koutku. Po dvou hodinách v centru jsme se unavení vydali na zpáteční cestu domů. Po obědě si několik dětí přišlo udělat přípravu do školy a pak jsme se dvě hodiny věnovali hrám na blízkém asfaltovém hřišti. Nechyběl ping - pong, basket, oblíbené skákání přes lano a fotbal hrála i děvčata.

V úterý nás dopoledne čekala Sladovna - výstava Svět podle Šaška představuje tvorbu jednoho z našich ilustrátorů Miroslava Šaška, který velkou část svého života prožil v zahraničí. Jsou zde poutavě představeny základní prvky města, historie, architektura i obyvatelé různých metropolí. Dvě hodiny tvoření částí města z kartonových krabic utekly jako voda, děti to velmi bavilo, vytvořily např. nemocnici, budovu NADĚJE, parky, obytné domy, paneláky………..  Chtějí podobnou aktivitu i v klubu, a tak začínáme sbírat  různé kartonové krabice. Odpoledne proběhlo u ploten, tvořilo se z jídla a vařilo se nebo děti hrály různé společenské hry.

Počty dětí navštěvujících prázdninové akce písecké pobočky NADĚJE se od pondělí stále zvyšují a tak jsme se při počítání dětí na maškarním bálu dostali až na třicet sedm. Skončilo dolaďování kostýmů, proběhla registrace masek v přísálí. Následovalo zahájení, představení poroty a promenáda masek na hudbu a též představení masek porotě. Při taneční soutěži „Na sochy“ měla porota ještě prostor pro bodování. Hodnotila se pracnost a složitost masky, originalita a využití fantazie při přípravě masky. Když měla porota jasno, kdo se umístí na prvních třech místech, přešlo se k dalším soutěžím. A tak si děti vyzkoušely na stanovištích postavit pyramidu z kelímků na kávu, přenášely pouze pomocí brčka a dechu papírová srdíčka a kytičky z tácku na tácek, trefovaly se tenisovým míčkem do různě velkých a obodovaných kelímků zavěšených na fotbalové brance a malovaly pastelkami po paměti obrázek klauna.  Potom proběhly i společné hry na hudbu jako např. tanec v páru s ping - pongovým míčkem mezi čely nebo tanec s pinkáním balónku, který nesměl soutěžícím spadnout na zem. Mezi soutěžemi se mohly děti společně či samostatně vyfotografovat na památku v našem karnevalovém fotokoutku. V rámci volného tance si děti zopakovaly nacvičované choreografie na vystoupení k seniorům. V závěru maškarního bálu nechybělo vyhodnocení nejlepších soutěžících na jednotlivých stanovištích a vyhlášení třech nejlepších masek, letos ve velké převaze dívek. Na třetím místě se umístila královna Tamara, na druhém Karkulka Valerie a na prvním místě bílá paní Ingrid. Snaha děvčat byla po zásluze odměněna sladkostí i drobnými dárky.

Po obědě jsme se sešli v tělocvičně, abychom se věnovali míčovým hrám - fotbalu, basketbalu, skákání, podlézání a různým dalším aktivitám s dlouhým lanem a obručemi. Nechyběla oblíbená míčová hra - kapitánská vybíjená, která měla i několik kol. Pravidla této hry jsme učili i velmi šikovné prvňáčky.Vše hezké jednou končí a tak nezbývá než dětem popřát hezký zbytek jarních prázdnin a poděkovat zaměstnancům NADĚJE za skvělou spolupráci při přípravě a organizování prázdninových aktivit.


Méně...
 

Svět rudého muže

29.07.16
Naše již tradiční středeční výlety zdobil opět jeden prázdninový tajný výlet. Kam se chystáme, věděli jen vedoucí a tak byly děti docela našponované, co je
Více...
 

 

Naše již tradiční středeční výlety zdobil opět jeden prázdninový tajný výlet. Kam se chystáme, věděli jen vedoucí a tak byly děti docela našponované, co je vlastně čeká. Kam se půjde? Pojedeme nebo to bude pěšky? Někteří otázky kladli s trochou strachu, že by se snad mělo jít v tom horku pěšky, jiní se těšili, že to bude zase jako minule v lese a budeme hledat poklad. Popravdě bylo to pro vedoucí těžké udržet cíl výletu v tajnosti. Cestou po městě, kdy jsme míjeli navštěvované objekty, jako jsou Sladovna, bazén nebo nákupní centra, se v palbě otázek někdy i dost rafinovaných, třeba zda může jít kamarádka v pantoflích nebo jestli měly mít děti peníze na útratu (v lese se nedají utratit), podařilo tajemno udržet. Jak si děti oddechly, když jsme se přiblížili k vlakovému nádraží, to muselo být slyšet daleko. Dokonce i po nástupu do vlaku s námi hrál i průvodčí a za žádnou cenu dětem neřekl ani naši cílovou stanici. Tou byly Strakonice, což se děti dozvěděly až při vystupování ve stanici. Co ale děti zde čeká, se již nedalo z ničeho vydedukovat a tak se v parku při svačině na lavičce dohadovaly, proč tu vlastně jsme. Svačina na posilněnou ve stínech stromů a mohlo se vyrazit dál. Neminuli jsme obchod, kde si děti dokoupily pití a nanuky a šlo se dál. Jak to bude ještě daleko? Už bylo vidět hradní věž, tak se děti dovtípily, že jdeme na hrad. Že zde sídlí Muzeum středního Pootaví, kde máme zamluvený čas na edukační program na výstavu „Svět rudého muže“, děti nevěděly. Muzejní pedagog Kateřina Prokopcová a Kateřina Šmídová, dokumentátorka, děti v úvodu prohlídky pomalovaly barvami na obličej, aby se děti mohly lépe vcítit do atmosféry výstavy. Pak nás provedly světem indiánů. Děti viděly kuželový stan, dozvěděly se, kam si indiáni dávali v týpí soukromé věci, že místo dnešního zvonku měli nad vchodem chřestidlo z bizoních kopyt. Bizon samozřejmě hrál v životě indiánů významnou roli, lovil se na maso, vyrábělo se z jeho kůže kdeco, od bubnu počínaje, po chřestidla, podrážky mokasínů či různé řemeny a bedny konče. Zužitkovalo se vše – z kostí indiáni vyráběli nástroje, sáňky, z kopyt klíh, rohy se používaly jako lžíce nebo nádoby na pití, močový měchýř na vaky na pitnou vodu, chlupy na vycpání polštářů. Chlapce zaujaly indiánské zbraně – luky a šípy, tomahawky, nože, oštěpy. Na válečníkovi byl obdivován i toulec z pumy. Chlapci se také zajímali o nájemné lovce, trapery, kteří směňovali kožešiny ulovených zvířat. Indiáni také měnili kožešiny za zboží z „bílého“ světa jako byly pušky, zrcátka, nože, střelný prach, ale i alkohol. K jedinečným předmětům ze soukromých sbírek patřily vystavené ruční bubny nebo velké bubny tzv.pow wow. Děti viděly i kruhové plavidlo bullbout, které je vytvořeno z dřevěného rámu a bizoní surové kůže, ale je třeba v něm cestovat na kratší vzdálenosti nebo cestu přerušovat, protože kůže se po pár hodinách nacucá a loď se potápí. Je třeba pak ji nechat zase vyschnout a může se pokračovat v přepravě. Děvčata si všimla ruční práce na plášti z jelena Wapiti, zajímal je život v indiánské domácnosti, móda, ozdoby, taneční vějíře, zrcátka, rolničky, náhrdelníky, vyšívané kabely. Měřítkem bohatství u indiánské nevěsty je výšivka na obleku.  Děvčatům se také velmi líbila výšivka z urzoních ostnů. Děti se dozvěděly zajímavé informace i o  indiánském duchovním životě, o obřadech a rituálech, o Velkém duchovi, na co indiáni používali tobogán a sněžnice.

Prvním interaktivním prvkem bylo hledání zvířecích stop po muzeu a doplňování správného zvířete, který stopu zanechal v pracovním listu. Pak byla společná kontrola u tabule s barevnými fotkami zvířat a stopami. Další aktivita odhalila vědomosti dětí o původních prvcích od indiánů či od bělochů a také to, zda děti při výkladu dávaly pozor a pamatují si. Měly například posoudit, kdo měl plášť z bizona nebo z deky, z čeho vyráběli indiáni šipky, zda měli dýmku a kukuřici, či zda původní zbraní indiánů byl tomahavk. Až na jednu odpověď ze čtrnácti otázek děti znaly správné odpovědi. Následovala výtvarná aktivita a to výroba čelenky. Děti nalepovaly na proužek papíru tvary z barevných papírů a přidělaly vybraná pírka. V této aktivitě zcela jasně vedla trpělivost a preciznost děvčat. Závěrečnou aktivitou programu byla výroba placky s indiánským motivem, který si děti vybarvily a za pomoci lektorky vyrobily placku na špendlíku na památku. Poděkovali jsme lektorkám za krásný program a na památku se zapsali do kroniky muzea. Věříme, že se zase do muzea podíváme na další edukační program. I přesto, že drobně pršelo, nenechali jsme si ujít příležitost podívat se na hradní safari.

V bývalém hradním příkopu jsme mohli krmit zakoupenými granulemi zakrslé kozy holandské a kamerunské a ouessantské ovce. V dálce jsme zahlédli i poníky, osla, kachny a slepice. Ve vlaku jsme se zabavili a hráli různé hry jako je Černý Petr, vytleskávání rytmu a slovní fotbal. Zpáteční cesta nám z nádraží uběhla rychle, i přesto, že měl vlak půlhodinové zpoždění, výlet se nám moc líbil a užili jsme si ho.


Méně...