PRO LIDI V NOUZI.

POSLÁNÍM NADĚJE JE PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ EVANGELIA V ŽIVOTĚ A JEHO ŠÍŘENÍ.

OD ROKU 1990

E-shop NADĚJE

 

POBOČKY

 


Přehled poboček  

AKTUÁLNĚ

Přibývá lidí v seniorském věku

Přibývá lidí v seniorském věku

17.07.24 | Praha

Sledujeme trendy ve vývoji počtu lidí bez domova v Praze a dobrá zpráva je, že se jejich počet celkově snižuje. Špatnou zprávou ale je...


Více...
 
Přibývá lidí v seniorském věku

Sledujeme trendy ve vývoji počtu lidí bez domova v Praze a dobrá zpráva je, že se jejich počet celkově snižuje. Špatnou zprávou ale je, že přibývá lidí v seniorském věku. Podívejte se s námi na srovnání pololetí loňského a letošního roku.

 

Z hlediska různých skupin se počet lidí bez doma nemění stejnoměrně (např. žen ubývá pomaleji než mužů). Ještě výraznější rozdíly jsou u lidí ve věku 65 let a více. U této skupiny je dokonce trend nárůstu. V našich azylových domech, kde senioři pobývají, se shodujeme na tom, že tato forma ubytování často supluje jinou službu, a to domov se zvláštním režimem nebo domov pro seniory.

 

Lidé s nízkými příjmy nebo bez příjmu v seniorském věku mají ze zákona stejný nárok dostat se do domova pro seniory. Ale má to háček – velký převis poptávky nad nabídkou volných míst. My dlouhodobě mluvíme o tom, že je potřeba vytvořit specializované pobytové zařízení, které by poskytlo bydlení na neomezenou dobu pro lidi bez domova trpící závažným chronickým onemocněním nebo závislostí, které znemožňuje jejich další zapojení do běžného života.

 

Zítra se podíváme na příběhy našich seniorských klientů a klientek, kterých se tento negativní trend bezprostředně týká.

 

Foto: Tomáš Kozohorský

 

Graf stárnutí bezdomovecké populace


Méně...
 

Sněmovna odsouhlasila v prvním čtení zákon o podpoře bydlení

11.07.24 | Ústředí NADĚJE

„Vítáme, že vláda bere své programové prohlášení vážně,” komentuje iniciativa Za bydlení...


Více...
 

„Vítáme, že vláda bere své programové prohlášení vážně,” komentuje iniciativa Za bydlení
10. 7. 2024, Praha

 

Poslanci a poslankyně dnes schválili v prvním čtení vládní návrh zákona o podpoře bydlení. Stalo se tak téměř dva měsíce po jeho předložení na vládu, kde jeho schválení předcházely rozsáhlé diskuse uvnitř vládní koalice. Zástupci odborné veřejnosti a lidi z praxe jeho přijetí vítají.

 

„Ještě není vyhráno, ale schválení zákona v prvním čtení je každopádně skvělou zprávou. Zhruba dva měsíce zpátky vypadala situace tak, že se zákon zasekne v koaličních vyjednáváních a zažijeme další volební období, kdy se s dostupností bydlení a jeho udržením v České republice nestane nic. Vítáme, že vláda bere své programové prohlášení vážně a podpořila legislativu přímo zaměřenou na ukončování bytové nouze v ČR,” komentuje schválení mluvčí iniciativy Za bydlení Mikoláš Opletal.

 

Iniciativa Za bydlení, která sdružuje nevládní neziskové organizace, akademiky a akademičky, představitele a představitelky samospráv, dlouhodobě řadí přijetí zákona o podpoře bydlení mezi priority zlepšení dostupnosti bydlení.

 

„Přes 150 000 lidí včetně 61 000 dětí v bytové nouzi si systémovou podporu pro udržení a prevenci ztráty bydlení nejen zaslouží, ale i ji nutně potřebují. Bytová nouze není neměnnou společenskou realitou, dobré zákony ji mohou účinně snižovat. A jedním z těchto zákonů je zákon o podpoře bydlení,” říká Iva Kuchyňková, manažerka advokační činnosti Charity Česká republika.

 

Zákon v průběhu vládních vyjednávání prošel řadou dílčích úprav. Mikoláš Opletal k tomu dodává: „Stávající vládní návrh vnímáme jako kompromisní výsledek koaličních jednání, který je nadále smysluplný a odpovídá námi stanoveným základním principům funkčního zákona na podporu v bydlení. Nevidíme však prostor pro další případné omezování úvazků a lidských kapacit pro naplňování agendy a podpůrných opatření, které zákon předpokládá.”

 

„Finanční prostředky vložené do ukončování bytové nouze nejsou výdaji, ale investicemi, které se ve výsledku vyplatí všem. Děti nebudou muset vyrůstat v nákladných ústavních zařízeních, stabilní domov je velmi důležitý také v jejich vzdělávací dráze, více lidí bude mít prostor být ekonomicky aktivními a sníží se náklady na zdravotnictví. Je dobře, že si Sněmovna toto uvědomuje a zákon v prvním čtení podpořila,“ říká k posunu zákona k projednání do výborů Jan Černý, ředitel Sociálních a vzdělávacích programů Člověka v tísni.

 

“Věřím, že se zákon podaří brzy projednat ve výborech a posunout do finále ve sněmovně. My kdo řešíme dopady bytové nouze na jeho přijetí už netrpělivě čekáme. Pokud by se zákon nestihl schválit, znamenalo by to pro nás další roky složitého řešení bytové nouze bez státní podpory a tedy za výrazně náročnějších podmínek,” vítá přijetí zákona radní Karlovarského kraje pro sociální oblast Robert Pisár.

 

„Na zákon čekáme už mnoho let. Potřebujeme ho teď a vítáme, že parlament dnes zásadně pokročil na cestě k jeho přijetí. Nyní je na něj navíc navázaných téměř deset miliard z prostředků EU pro Českou republiku z Národního plánu obnovy,” uzavírá Opletal.

 

 

 

Kontaktní osoba za iniciativu Za bydlení:
Mikoláš Opletal
+420 774 645 467
Mikolas.opletal@socialnibydleni.org

 

„Projekt byl podpořen Nadací OSF z programu Stronger Roots, který je financován Evropskou unií z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV). Program Stronger Roots posiluje odolnost a stabilitu neziskových organizací a přispívá k jejich většímu propojení s veřejností.

 

Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Nadace OSF. Evropská unie ani Nadace OSF za ně nenesou odpovědnost.“

 

Tisková zpráva zde


Méně...
 

Platforma 10 srovnává situaci mezd a platů nestátního a veřejného sektoru sociálních služeb

25.06.24 | Ústředí NADĚJE
24. 6. 2024, Praha – Z každoročního
Více...
 

24. 6. 2024, Praha – Z každoročního srovnání mezd a platů nestátního a veřejného sektoru sociálních služeb v ČR vyplývá, že situace se i po letech nelepší a zůstává pro nestátní sektor špatně a nespravedlivě nastavená. Nestátní sektor za stejnou práci není schopen nabídnout svým zaměstnancům stejnou odměnu jako sektor veřejný. Zdroje financování sociálních služeb v nestátním sektoru jsou však do většinové míry totožné se zdroji veřejnými – jedná se o zdroje z rozpočtu MPSV, krajů, měst a obcí. Na tuto nespravedlnost opětovně upozorňuje kampaň Stejná odměna, za kterou stojí Platforma 10, sdružující 10 největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb.

 

Z nejnovějších dat srovnání situace mezd a platů nestátního  a veřejného sektoru sociálních služeb  v ČR vyplynulo, že rozdíl mezi průměrem mzdové a platové sféry (nestátní vs veřejné sociální služby) dosahuje u sociálních pracovníků 5 261 Kč měsíčně. Jedná se přitom o náročné pracovní pozice s velkou mírou odpovědnosti a požadovaným vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. V případě řadových zaměstnanců sociálních služeb na pozicích pracovníků v pobytových sociálních službách (bez nutnosti VŠ či VOŠ vzdělání) čítá tento měsíční rozdíl 3 994 Kč.

 

Nejvýraznější rozdíl je, stejně jako každý rok, ve srovnání mezd zdravotnického personálu, který je v mnoha sociálních službách potřebný. Všeobecná zdravotní sestra bez specializace si v nestátním segmentu sociálních služeb vydělá měsíčně o 14 863 Kč méně než její kolegyně ve státním (veřejném) sektoru.

 

Tato dlouhodobá a nespravedlivá situace má za následek trvalý podstav počtu zaměstnanců v nestátním sektoru sociálních služeb a nízkou motivaci ke vstupu do tohoto odvětví. V případě zdravotních sester vede extrémní rozdíl v ohodnocení k zásadnímu nedostatku tohoto druhu personálu v sociálních službách. Přitom jen nestátní organizace sdružené v Platformě 10 pomohou ročně téměř 200 000 klientů z ohrožených cílových skupin, jako jsou senioři, chronicky nemocní, duševně či fyzicky handicapovaní, dospělí a děti ohroženi chudobou či sociálním vyloučením a mnozí další.

 

Situaci ilustruje také konkrétní případ, který popisuje Aleš Gabrysz, ředitel Domova pro seniory v Krabčicích Diakonie ČCE: „Jsou to celé čtyři roky, kdy s ohledem na nemožnost získat na trhu práce všeobecnou zdravotní sestru, nemůžeme zajistit noční provoz zdravotní služby v našem domově. Péče o lidi s Alzheimerovou nemoci vyžaduje erudovaný personál, ale možnosti poskytovatele jsou limitovány finančními zdroji. Nejsme schopni nabídnout mzdu srovnatelnou s ostatními regionálními zdravotnickými zařízeními. Bez kompetentního personálu nelze zajistit kvalitní sociální službu.“

 

Z průzkumu Platformy 10 také vyplývá, že ani lépe placené pracovní pozice s požadovaným VOŠ či VŠ vzděláním (sociální pracovník a všeobecná zdravotní sestra) nedosahují v průměru výše minimální důstojné mzdy, která byla pro rok 2023 stanovena na 45 574 Kč měsíčně.

 

V přiložených datech a grafech vycházejících z interního průzkumu napříč organizacemi zastoupenými v Platformě 10 jsou k dispozici porovnání průměrných mezd a platů za posledních šest let.

 

Vysvětlivky:

 

Sociální pracovník  vykonává sociální šetření, sociálně právní poradenství, sociální prevenci, poskytování krizové pomoci atd. Jedná se často o analytickou, metodickou a koncepční činnost v zařízeních poskytujících služby sociální péče.

 

Pracovník v sociálních službách oproti tomu má v náplni práce přímou obslužnou péči o osoby, pečovatelskou a výchovnou nepedagogickou činnost. Součástí může být pomoc při vytváření pracovních návyků nebo volnočasových aktivitách zaměřených na rozvíjení osobnosti. Nejčastěji je pak v povědomí veřejnosti pečovatelská činnost v domácnosti spojená s výkonem práce s osobami s fyzickými či psychickými obtížemi. Především jde o pomoc při osobní hygieně, oblékání či stravování.

 

Platforma P10 je neformální sdružení největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb v České republice. Zapojené organizace sdružují více než 14 000 zaměstnanců v oboru sociálních služeb a snaží se společným úsilím zlepšovat prostředí sociálních služeb v ČR.

 

P10 tak zastupuje více než 10 % zaměstnanců celého neziskového sektoru, kterých je v ČR dohromady cca 115 000.

Tisková zpráva s grafy
 
Data k jednotlivým grafům jsou součástí přiložené tabulky.


Kontakt pro média:
Mgr. Tereza Melišová
Komunikace a PR
734 852 239
tereza.melisova@armadaspasy.cz


Méně...
 

Platforma 10 volá po jednotném a férovém systému financování sociálních služeb

17.06.24 | Ústředí NADĚJE

Nestátní poskytovatelé sociálních služeb sdružení v Platformě 10, kteří dlouhodobě upozorňují na rozdíly...


Více...
 

Nestátní poskytovatelé sociálních služeb sdružení v Platformě 10, kteří dlouhodobě upozorňují na rozdíly v odměňování pracovníků v sociálním segmentu, poukazují na naléhavou potřebu nárokového, předvídatelného, spravedlivého a rovného systému financování.

 

„Poskytovatelé sociálních služeb naléhavě potřebují pro zajišťování sociálních služeb pro své klienty jednotný, transparentní, férový a predikovatelný systém financování. V současné době takový systém chybí. Ministerstvo práce a sociálních věcí se pokouší některé věci zlepšovat a řešit systémově. Jde například o dřívější rozhodnutí o zaslání finančních prostředků na jednotlivé kraje, hledání nového způsobu financování se zapojením všech partnerů, včetně poskytovatelů sociálních služeb i z nestátního sektoru, zvyšování úhrad na klienty či zvýšení plnění ze zdravotnických úkonů. To je pozitivní, ale bohužel se jedná pouze o dílčí kroky. Bez globální změny systému se příliš dopředu nepohneme,“ sděluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy a mluvčí Platformy 10, sdružující největší z těchto nestátních organizací v České republice.

 

Platforma 10 vnímá jako důležité, aby byl nastaven takový systém, který bude spravedlivý ke všem poskytovatelům sociálních služeb, bez ohledu na to, jakou právní formu dotyčný poskytovatel má a kdo je jeho zřizovatelem. V současné době funguje financování sociálních služeb tak, že hlavní zdroj financí z kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí je rozdělen dle historických, a tedy již dávno nepřesných směrných čísel. Směrným číslem se rozumí procentuální dělení dotační částky, která se následně dle těchto procent rozděluje do krajů. V některých krajích jsou díky tomu služby zabezpečené dobře, v jiných krajích ale nikoli. Neexistuje jednotná forma práce s těmito finančními prostředky.

 

„Pro nás je velmi důležité, aby byl nový systém opravdu jednotný, což je stěžejní především pro poskytovatele s celonárodní působností, jako je třeba Armáda spásy, Naděje, Charita, Diakonie apod. Je značně problematické, když jsou v jednom kraji uznatelným nákladem například režie, tedy náklady spojené se zabezpečením služeb (vedení, řízení, ekonomika, personalistika, fundraising apod.) a v jiném ne. Jinde se jedná třeba o stravenky,“ popisuje Jan František Krupa a dodává: „Současný systém také vede k významným rozdílům mezi podmínkami financování pro poskytovatele z nestátního a státního sektoru. Takovým elementárním důkazem obrovského rozdílu v zabezpečení služeb je rozdíl mezi mzdovou a platovou sférou.“

 

Výrazný nepoměr, který panuje mezi možnostmi mezd u nestátních poskytovatelů a tabulkových platů u státních organizací, ukazuje na nerovnováhu v zabezpečení sociálních služeb. Zaměstnanci nestátních neziskových organizací stále vydělávají v průměru o několik tisíc korun měsíčně méně než jejich kolegové, kteří vykonávají stejnou práci pro organizaci zřizovanou státem, krajem či městem. Z průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb z února 2024 vyplynulo, že 15 % zaměstnanců sociálního segmentu z neziskových organizací hodlá v horizontu jednoho roku změnit práci. Více než třetina těchto lidí uvádí jako hlavní důvod nízké finanční ohodnocení. Stejný průzkum uvádí, že 41,6 % nestátních zaměstnanců sociálních služeb považuje svou odměnu za spíše nebo zcela nespravedlivou.

 

Rozdíl mezi průměrem mzdové a platové sféry byl v roce 2023 u pracovníků sociálních služeb poskytujících domácí péči 3 994 Kč měsíčně. O ještě větší rozdíl se jednalo u pracovníků sociálních služeb v pobytové péči, zde se průměrná odměna lišila o 5 261 Kč. Největší rozdíly pak byly ve výplatách zdravotních sester bez specializace zaměstnaných v sociálních službách. Ty, které pracují pro nestátní organizace, měly na výplatní pásce průměrně o 14 863 Kč méně než jejich kolegyně z organizací příspěvkových.

 

„Takto nerovné nastavení vede k malému zájmu o práci v neziskovém sektoru a neustálému nedostatku odborného personálu. Proto navrhujeme ministerstvu nové cesty v nastavování financování sociálních služeb. Za ideální považujeme financování přes tzv. normativ. O tom, jak má být vypočítáván, jsme vedli dlouhodobé diskuze a došli jsme k závěru, že nejspravedlivější to bude podle úvazku v přímé péči,“ komentuje Jan František Krupa a vysvětluje: „Podle počtu obslužného personálu lze odhadnout, jak náročná je cílová skupina. Kdybychom jako příklad vzali domov pro seniory, v jednom může být každý upoután na lůžko a v druhém budou klienti víceméně samostatní, lůžek mají stejně, ale úvazků bude potřeba více tam, kde je potřeba lidi polohovat, provádět osobní hygienu a podávat stravu.  Proto jsme přesvědčeni, že normativ nemá být počítán podle počtu lůžek, ale dle úvazků v přímé péči.“

 

Platforma 10 považuje za velmi podstatné, aby do výpočtu normativu byly promítnuty i veškeré náklady, tedy i pracovníci jako účetní, údržbáři, uklízečky, management a veškeré provozní náklady.

 

„Pokud by se toto povedlo nastavit, jsme přesvědčeni, že by se srovnal základní přísun finančních prostředků mezi státní a nestátní poskytovatele sociálních služeb. Normativ by měl být financován ze tří zdrojů, především z kapitoly 313, ale zákon by podle našeho mínění měl také jasně sdělovat, jakou součinnost musí garantovat kraj a město či obec,“ doplňuje závěrem Jiří Lodr, prezident České rady sociálních služeb.

 

Na problematiku nerovnoměrného systému financování a rozdíly v odměňování mezi veřejným a nestátním sektorem sociálních služeb upozorňuje kampaň www.stejnaodmena.cz, se kterou přišla Platforma 10. Její zástupci se jednoznačně shodují na tom, že za stejnou práci, popsanou v zákoně o sociálních službách, má být stejná odměna. Zajedno jsou i v tom, že je zapotřebí systémová změna financování sociálních služeb tak, aby se zásadní bariéra pro rovnocenné odměňování lidí v sociálních službách odstranila.

Kontakt pro média:
Mgr. Tereza Melišová
Komunikace a PR
734 852 239
tereza.melisova@armadaspasy.cz

 

Tisková zpráva zde


Méně...
 

Chci pomoci

NADĚJE se důrazně distancuje od kampaně Svědků Jehovových

NADĚJE se důrazně distancuje od kampaně Svědků Jehovových

18.05.15 | NADĚJE
V České republice se objevily poutače a časopis s tematikou bezdomovectví, které odkazují na web společnosti Svědkové Jehovovi. Je na nich
Více...
 
NADĚJE se důrazně distancuje od kampaně Svědků Jehovových

V České republice se objevily poutače a časopis s tematikou bezdomovectví, které odkazují na web společnosti Svědkové Jehovovi. Je na nich použita stejná grafika i slovo, které má ve svém logu nezisková organizace NADĚJE. Ta však jakékoliv spojení se Svědky Jehovovými zásadně odmítá.

„NADĚJE nemá se Svědky Jehovovými nic společného. Celou věc vnímáme jako parazitování na našem jménu. Tato propagační kampaň Svědků Jehovových může být pro mnoho lidí matoucí. Část veřejnosti by si mohla dát naši organizaci do souvislosti se Svědky Jehovovými, což by mohlo poškodit dobré jméno NADĚJE,“ uvedl ústřední ředitel NADĚJE Jan Vaněček. „NADĚJE provozuje síť služeb lidem v nouzi na křesťanských principech, ale není spojena s žádnou církví ani s žádnou náboženskou společností. Uvedenou kampaň považujeme za zneužití našeho jména. Tím spíš, že kampaň je zaměřena na stejnou cílovou skupinu, jakou máme my - tedy lidi bez domova.“

 

Nezisková organizace NADĚJE v současné době zkoumá možnosti, jak se bránit právní cestou.


Méně...
 
FEANTSA vyzývá EU k novým postupům v boji proti bezdomovství

FEANTSA vyzývá EU k novým postupům v boji proti bezdomovství

10.12.14 | NADĚJE

Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) uspořádala v říjnu 2014 v italském Bergamu konferenci


Více...
 
FEANTSA vyzývá EU k novým postupům v boji proti bezdomovství

Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) uspořádala v říjnu 2014 v italském Bergamu konferenci „Poznávat bezdomovství v EU“. Shromáždila 450 lidí, kteří se bezdomovstvím zabývají, aby jednali o problémech, jež se v boji proti tomuto jevu v Evropě vyskytují, a o existujících modelech řešení, včetně nových a inovativních.

 

FEANTSA tak reagovala na dramatický nárůst chudoby a s ní souvisejícím bezdomovstvím ve většině států EU. K tomuto stavu dochází přesto, že EU přijala v r. 2010 strategii Evropa 2020, v níž si stanovila cíl pozvednout 20 milionů lidí z chudoby. Bohužel se od tohoto cíle naopak vzdaluje. Dnes žije v EU v chudobě a sociálním vyloučení o 6 miliónů lidí více než v době přijetí strategie.

 

Nová Evropská komise a Evropský parlament znamená pro EU bod obratu. Komisařka pro sociální záležitosti, zaměstnanost a začleňování Marianne Thyssenová ve svém zahajovacím slyšení řekla, že bezdomovství je pro ni jasnou prioritou.

 

FEANTSA proto vyzývá EU k realizaci efektivních postupů v boji proti bezdomovství.  Svou výzvu zveřejnila pod názvem Bergamská deklarace. Její jednotlivé body najdete zde.


Méně...
 
Konference o bezdomovectví – první svého druhu v historii ČR

Konference o bezdomovectví – první svého druhu v historii ČR

25.11.14 | NADĚJE
Historicky první konsenzuální konference o bezdomovectví v České republice se koná 26. a 27. listopadu v Poslanecké sněmovně. Jejím
Více...
 
Konference o bezdomovectví – první svého druhu v historii ČR

Historicky první konsenzuální konference o bezdomovectví v České republice se koná 26. a 27. listopadu v Poslanecké sněmovně. Jejím cílem je nalézt shodu pro další směřování politiky v otázce řešení bezdomovectví u nás.

Konference se bude zabývat pěti klíčovými otázkami, podle nichž je celý program rozdělen do pěti bloků. V rámci každého z nich vystoupí experti na dané téma. Ti budou prezentovat svůj postoj porotě složené z veřejně známých osobností různého odborného i politického zaměření.

Porotci vyslechnou všechny argumenty, aby následně hledali konsenzus v klíčových otázkách – odtud termín „konsenzuální“ v názvu konference.

 

Jedním z iniciátorů projektu je emeritní ředitel NADĚJE Ilja Hradecký, který vystoupí jako expert v problematice bezdomovectví a chudoby.

 

Tiskovou zprávu, kterou k akci vydalo Ministerstva práce a sociálních věcí, naleznete zde.

Program konference, složení poroty, medailonky vystupujících expertů a další podrobnosti na www.bezdomovectvi.info

 


Méně...
 
NADĚJE součástí Národní potravinové sbírky ve 12 městech ČR

NADĚJE součástí Národní potravinové sbírky ve 12 městech ČR

20.11.14 | NADĚJE
22. listopadu 2014 se uskuteční druhý ročník Národní potravinové sbírky. NADĚJE se do projektu zapojuje v těchto městech: Chomutov,
Více...
 
NADĚJE součástí Národní potravinové sbírky ve 12 městech ČR

22. listopadu 2014 se uskuteční druhý ročník Národní potravinové sbírky. NADĚJE se do projektu zapojuje v těchto městech: Chomutov, Jablonec nad Nisou, Klášterec nad Ohří, Liberec, Litoměřice, Lovosice, Mladá Boleslav, Plzeň, Praha (na třech místech: Globus Zličín, Tesco Zličín, Kaufland u Plynárny), Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem, Zlín.

 

Sbírka se snaží reagovat na skutečnost, že v Česku je 15,4 % obyvatel ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Darované potraviny podpoří lidi v nouzi, jako jsou rodiny v tísni, mentálně a tělesně postižení či lidé bez domova.

 

Národní potravinovou sbírku pořádá platforma Byznys pro společnost v rámci projektu Potraviny pomáhají spolu s Českou federací potravinových bank a Armádou spásy.


Méně...
 
 

KONTAKTY

NADĚJE

K Brance 11/19e
155 00 Praha 5
IČO: 00570931
DIČ: CZ00570931
Datová schránka: eyi9aqn

 

Tel.: +420 775 868 858
E-mail: nadeje@nadeje.cz
Web: nadeje.cz

 

Facebook NADĚJE Instagram NADĚJE