Praha

Pan Mirek za minulého režimu emigroval. Procestoval velkou část světa a pak se na několik let usadil v USA. Po rozvodu s manželkou se vrátil do ČR, kde si našel dobře placenou práci s ubytováním. To se ale změnilo v době ekonomické krize, kdy byl propuštěn pro nadbytečnost. Pan Mirek začal svůj smutek ze ztráty zaměstnání tišit alkoholem a ocitl se v začarovaném kruhu. Protože nemohl najít práci a nevěděl o možnosti pomoci neziskových organizací nebo na Úřadu práce, ocitl se poprvé v životě na ulici. Omrzly mu obě nohy a jedna musela být amputována. Po propuštění z nemocnice dojel pan Mirek na Úřad práce, kde dostal kontakt na naši sociální pracovnici z azylového domu na Žižkově.

Pan Mirek si u nás stabilizoval své zdraví, ve spolupráci se sociální pracovnicí požádal o invalidní důchod, dávky hmotné nouze, nový invalidní vozík a protézu amputované nohy. Nyní si plní svůj velký sen, kterým je chůze. Po několika týdnech tréninku už je schopen udělat pár kroků bez opory. Panu Mirkovi také vyšla žádost o bezbariérový byt, do něhož se bude v příštích týdnech stěhovat. Je vděčný, že se mu zase začíná dařit. Čeká ho nový život ve vlastním bydlení a snad se časem postaví i na vlastní nohy. Obrazně i doslova.

Přejeme si, aby lidé jako pan Mirek nemuseli mrznout na ulici. Základní pomocí, kterou jim každý z nás může nabídnout, je darování teplého oblečení a bot.

Darujte nohy v teple https://www.darujtenohyvteple.cz/ 

Děkujeme!

Žijí z životního minima, a tak si jen velmi těžko obstarají své základní potřeby. Nemají možnost si udělat něčím radost. Paní Eva a její rodina by si přála alespoň na chvíli zapomenout na své starosti a jít si sednout někam do pěkné restaurace, nechat se pohostit a chvíli nemyslet na to, že na radosti nezbývá.

Také by paní Evu potěšila komiksová knížka pro jejího šestnáctiletého syna. Syn se učí v oboru kuchař a je moc šikovný. Nerad čte, ale komiksy má velmi rád. Kdyby se navíc podařilo v případě dárkového poukazu, aby syna vzali podívat se do kuchyně a mohl si s hlavním kuchařem popovídat, byl by to vánoční dárek k nezaplacení.

Vánoční dárky pro lidi žijící v tréninkových a sociálních bytech jsou opět na našem webu a vy můžete udělat radost těm, kteří si ji v životě momentálně moc neužívají. Vánoční přání nejen paní Evy najdete zde – Vánoční dárky.

Srdečně děkujeme!

V Praze se na vás těšíme v Globusu na Zličíně od 8.00 do 18.00.  

Přijďte, kupte a darujte trvanlivé potraviny nebo drogerii spoluobčanům v nouzi.  

Děkujeme za vaše dobré srdce! 

Letos již počtvrté od listopadu do konce ledna darujeme společně nohy v teple. Během posledních tří let jsme předali lidem bez domova v Praze boty a oblečení za 605 368 Kč. Obuli jsme 907 lidí v nouzi a rozdali jim 2 689 kusů šatstva.

Pokaždé se s projektem Darujte nohy v teple zapojujeme do Giving Tuesday, který v ČR pořádá Asociace společenské odpovědnosti. Světový den štědrosti a dobrých skutků oslavíme v úterý 30. listopadu. Čekat s darem na "Štědré úterý" ale nemusíte, klidně ho pošlete právě teď www.darujtenohyvteple.cz. Váš dar zahřeje konkrétního člověka v nouzi. Naši sociální pracovníci se o to postarají!

Srdečně vám děkujeme!

15 000 Kč, to je výtěžek z prodeje tohoto charitativního kalendáře, za který už zanedlouho nakoupíme teplé oblečení a boty lidem bez domova, kteří dochází do našeho denního centra U Bulhara.

Za takovou sumu už se dá koupit slušný balík zimních věcí, nemyslíte? A my za to ještě jednou moc děkujeme všem zainteresovaným umělcům. Hlavně Jiřímu Šourkovi, který se zasloužil o jeho vznik a také o následný skvělý benefiční večer v Rock café.

Pozor! Pokud jste zatoužili po tomhle krásném kalendáři, je ještě k mání! Na Václavském náměstí v Neoluxoru a v Knihkupectví Academia. Tak neváhejte, může to být třeba krásný dárek pod vánoční stromeček. 

Mohlo by se na první pohled zdát, že člověk, který získal byt (tréninkový nebo sociální), již získal vše a nyní může realizovat všechny své dosavadní sny. Tak jednoduché to však není. Ba právě naopak. Mít byt je vlastně velká zátěž. Člověk po nějaké době, kdy žil na ulici nebo v azylovém domě, kde měl pěvně daný řád, bylo okolo něho mnoho lidí (kamarádů, spolubydlících) a neustále ho někdo upomínal na jeho povinnosti, je najednou v prostředí, kde si toto vše musí obstarat sám, na vše musí pamatovat sám. Vším je najednou zaskočen – musí začít hradit nájem, energie, musí si obstarat nábytek. Po všem tomto shánění řeší, s kým si bude chodit povídat, komu se může svěřit. Začnou mu chybět kamarádi nebo rodina. V bytě je sám (pokud není v bytě celá jeho primární rodina). Je to zkrátka náročná situace, ve které je dobré mít parťáka, pomocníka, zkrátka někoho, komu se nebojíte zavolat, kdo přijde, vyslechne a společně s vámi bude hledat řešení. Takovým parťákem a pomocníkem se lidé v našem týmu snaží být.

Tým zabydlování se v minulém roce rozrostl o dalšího člena. Nyní pracujeme v počtu 5 lidí a je to znát na našich možnostech. Aktuálně spolupracujeme s 23 klienty v tréninkových bytech a s 33 klienty v sociálních bytech. Jezdíme od Řep po Černý most a od Bohnic po Jižní město. Společně hledáme informace a možnosti řešení. Daný člověk se pak rozhoduje, které z možností využije. Zní to jako pohádka, jako by na všechny problémy lidského života bylo nějaké řešení. Ale nalezení uspokojivého řešení může být pořádně trnitá cesta. Nejsme tedy jen parťáky, kteří přijdou, poradí, pomůžou, ale často i těmi, kteří vyslechnou, podpoří, soucítí. V neposlední řadě rovněž těmi, kdo při klientech stojí (nikoliv souhlasí s nimi), když dělají chyby.

K tomu, abychom mohli dobře pomáhat, potřebujeme i my pomoc zvenčí. V tomto roce začala fungovat Nábytková banka, která je velkým pomocníkem při vybavování bytů. Ale ani nábytková banka nemá všechno. Často sháníme čalouněná křesla, jídelní stoly se židličkami, závěsy a záclony, případně i nějaké květiny. Dáváme našim klientům vybavení kuchyně, hygienické prostředky a poslední dobou často i potravinovou pomoc. Sice mnoho klientů má zajištěný příjem (invalidní důchod, starobní důchod anebo si i vydělávají), ale je na tak nízké úrovni, že po zaplacení všech nutných výdajů jim zkrátka někdy na potraviny nezbydou peníze. Pokud nějaké věci máte doma a nepotřebujete je, prosím, ozvěte se nám. Budeme rádi za jakoukoliv pomoc.

Na závěr několik čísel. První tréninkový byt jsme získali v roce 2001. Byty využilo (a využívá) 89 lidí, v průměru je klient v bytě 700 dní, 42 % klientů odchází do jiného bydlení (nájem, podnájem). Průměrný věk je 54 let.

Eva Kudrnová, vedoucí týmu zabydlování

Foto ilustrační