Příběhy lidí bez domova nad 65 let z terénního programu
26.08.24 | PrahaNa nárust počtu lidí bez domova nad 65 let dlouhodobě upozorňujeme. Dnes vám představíme několik příběhů za našeho terénního programu...
Více...
Na nárust počtu lidí bez domova nad 65 let dlouhodobě upozorňujeme. Minulý měsíc jsme vám přinesli příběhy seniorů a seniorek, kteří žijí v našich azylových domech. Dnes vám představíme několik příběhů za našeho terénního programu.
Pan P. spí v lese pod stanem. Pobírá nízký starobní důchod, využívá naši mobilní sociální službu a do nedávna byl zcela soběstačný. Nyní se ale jeho zdraví horší. Hodně mu pomáhala dcera, která se ale teď musí starat více o své děti. Užívá potravinové a materiální pomoci. K hygieně využívá zázemí své dcery v bytě. S klientem jsme probrali možnost pobírání dávek v hmotné nouzi a nabídli mu možnosti další podpory z naší strany.
Pana K. (70 let) známe z terénu od podzimu 2023. Zajistili jsme mu teplé oblečení, spacák, služby denního centra, kontinuální psychickou podporu a doprovody k praktickém lékaři, do nemocnice a na ÚP. S panem K. jsme také podali několik let odkládanou žádost o starobní důchod. Tento měsíc výplatu SD obdržel poprvé. Také se povedlo sehnat mu ubytování. Nyní ho podporujeme v samostatné komunikaci s lékaři a úřady.
Pan J. (67 let) byl ve svých 2 letech adoptovaný. Společně se svým náhradním otcem postavil dům, ze kterého po jeho smrti musel odejít. Celý život pracoval jako zedník, z větší části bez řádné pracovní smlouvy. Následkem těžké práce ve stavebnictví se léčí s bolestmi kloubů a zad. Přespává společně se svou kamarádkou venku ve stanu. Panu J. pomáháme vyřídit poměrný starobní důchod, o který si bude moct požádat až ve svých 68 letech.
Pan M. (69 let) dlouhodobě využívá naše služby v terénu. Dlouhá léta pracoval v dolech jako horník. V důsledku tvrdé práce a následných zdravotních komplikací velice těžko hledal další práci. Se svou rodinou nechce být v kontaktu. Je samotář, ubytování v sociálních službách pro něj není vyhovující, proto raději spí venku pod plachtou. Panu M. jsme pomohli vyřídit OP a následně i poměrný starobní důchodu.
Foto: Tomáš Kozohorský
Texty zpracovaly Marie Palasová, Jana Vlčková, Romana Davidová - terénní program
Méně...
Pan František se může zase usmívat
23.08.24 | PrahaÚsměv nestojí nic, ale udělá mnoho. A pro pana Františka byly zdravé zuby a úsměv v životě vždy důležité. Bohužel životem na ulici o své zuby přišel, důvody k úsměvu těžko nacházel...
Více...
Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho. A pro pana Františka byly zdravé zuby a úsměv v životě vždy důležité. Bohužel životem na ulici o své zuby přišel, důvody k úsměvu těžko nacházel a když už tu a tam nějaký byl, za svůj úsměv se styděl.
A tak se pan František dostal do naší stomatologické ordinace, kde jsme mu extrahovali některé zuby. Ty jsme po dohodě s ordinací praktického lékaře nahradili snímacími náhradami. Dnes už pan František důvody k úsměvu má a nestydí se za něj.
„Základ úspěchu je úsměv. Ten odzbrojí a otevře dveře, které by dost možná zůstali zavřené. A pak najdete vnitřní naději, že všechno bude zase dobré. A NADĚJE mi pomohla najít úsměv, a to doslova. A tím mi taky pomohla najít sama sebe. Moje problémy nebyly drogy nebo alkohol, ten můj se nazýval gamblerství. Z téhle závislosti mi pomohla také moje přítelkyně. Jsem jí vděčný, že mě naučila znát hodnotu peněz.
Před dvaceti lety jsem jel vlakem do Ostravy. Za poslední peníze jsem si koupil stan a jízdenku. Venku lilo jak o závod. Jdu do kavárny, hledám práci. V tom lijáku se také snažím najít místo, kde přespím a přemýšlím, jak se svým životem naložím dál. Přespal jsem ve stanu, ale druhý den už byl tak promáčený, že to nešlo dál. Našel jsem tehdy Armádu spásy, kde jsem dostal teplou postel. Začal jsem si vážit základních věcí jako mít kde spát a mít co jíst. Rohlík byl v té době nejlepší jídlo a já si uvědomil, že se mám pořád těšit z maličkostí, abych neztratil sám sebe a neztratil se v tom, co zrovna prožívám. Bylo těžké se odrazit ze dna a začít od začátku. Jo, i dnes je to těžké prosadit se. Zkuste si koupit jízdenku kamsi a zkuste začít znovu. Není to tak jednoduché. Pak se může taky stát, že 10 let bloudíte od výplaty k výplatě a stále jste na jednom místě, všechno počítáte ve snaze, aby vám zbylo aspoň něco. Pak si za dalších 10 let uvědomíte, že můžete vydělávat víc, můžete se prosadit, jen musíte chtít a jít za svým cílem“, napsal nám pan František.
Děkujeme mu za jeho slova a přejeme mu v životě hodně zdraví, pohody a klidu.
Text: ve spolupráci s MDDr. Danielou Šebestovou, garantkou naší stomatologické ordinace
Foto: ilustrační
Méně...
Děkujeme firmě Bushman za oblečení
16.08.24 | PrahaNabídka oblečení pro klienty sociálních služeb je dlouhodobou výzvou všech neziskovek. Proto velké poděkování patří českému výrobci outdoorových oděvů a značce špičkové kvality, společnosti Bushman s.r.o.
Více...
Nabídka oblečení pro klienty sociálních služeb je dlouhodobou výzvou všech neziskovek. Proto velké poděkování patří českému výrobci outdoorových oděvů a značce špičkové kvality, společnosti Bushman s.r.o., která nás obdarovala množstvím kvalitních triček, košil, kalhot a kraťasů. Naši klienti tak v letních den velmi ocení praktické vzdušné oblečení, které něco vydrží.
Děkujeme za vaši pomoc.
Méně...
Mobilní sociální služba vyjíždí už 16 let
14.08.24 | Praha16 let na 4 kolech. Tak dlouho už NADĚJE poskytuje Mobilní sociální službu. Tolik let už vyjíždíme den, co den...
Více...
16 let na 4 kolech.
Tak dlouho už NADĚJE poskytuje Mobilní sociální službu. Tolik let už vyjíždíme den, co den za klienty. Naše „Mobilka“ byla jednou z prvních vlaštovek, která rozšířila tradiční formu poskytovaných služeb a zvýšila dostupnost pomoci v přirozeném prostředí lidí bez domova. Svou nízkoprahovostí a zároveň mobilitou nám umožňuje pravidelně poskytovat většímu počtu klientů na daném místě v aktuální čas sociální poradenství, potravinovou a materiální pomoc a základní zdravotnické ošetření.
To vše by ovšem nešlo bez našich kolegů, pracovníků terénního programu a podporovatelů nejen z řad městských částí. Díky, že v tom jedete s námi.
Klienti nás mohou navštívit na 11 stanovištích v 8 městských částech. Na každé stanoviště přichází v průměru 28 lidí bez domova. Rozpis stanovišť najdete na našem webu:
https://nadeje.cz/praha/phkestazeni
Text: Marie Palasová, vedoucí terénního programu
Méně...
Dobrý den, tady NADĚJE
12.08.24 | PrahaSrdečně vás zveme na již čtvrtý ročník naší tradiční benefiční akce v režii kolegyň a klientek azylového domu pro ženy ve Vršovicích. Program bude jako vždy bohatý a zaměřený na problematiku žen bez domova.
Více...
Srdečně vás zveme na již čtvrtý ročník naší tradiční benefiční akce v režii kolegyň a klientek azylového domu pro ženy ve Vršovicích. Program bude jako vždy bohatý a zaměřený na problematiku žen bez domova.
Na výjimečnou akci se můžete těšit ve čtvrtek 12. září 2024 od 14 do 21 hodin. Bude vás čekat komentovaná prohlídka prostor, zajímavé diskuze, živá knihovna a na závěr nebude chybět neotřelá kulturní tečka v podobě slam poetry a koncertu.
Sledujte nás i naši FB událost, kde vás v příštích týdnech seznámíme s podrobnějším programem. Těšíme se na vaši účast.
https://www.facebook.com/events/1136386817439142/?ref=newsfeed
Tým azylového domu pro ženy ve Vršovicích
Méně...
Příběh paní Klementíny z azylového domu pro ženy
08.08.24 | PrahaPaní Klementína (72 let) celý život pracovala jako účetní ve velké firmě. Po odchodu do důchodu žila skromně ve svém nájemním bytě v centru města...
Více...
Paní Klementína (72 let) celý život pracovala jako účetní ve velké firmě. Po odchodu do důchodu žila skromně ve svém nájemním bytě v centru města, ale její omezený důchod jí umožňoval vyjít s penězi jen těsně. S rostoucí inflací a zvyšujícími se náklady na bydlení už však nebyla schopna nájemné dále platit. Po několika měsících neúspěšného hledání levnějšího bydlení a žádání o pomoc rodiny a přátel nakonec ztratila byt a ocitla se bez střechy nad hlavou. Zoufalá a vyčerpaná přišla do našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích, kde jí byla okamžitě poskytnuta základní pomoc v podobě ubytování, jídla a hygienických potřeb. Sociální pracovnice ji podpořily při vyřizování potřebných dávek a hledání dlouhodobého bydlení. Po několika měsících intenzivní práce se nám podařilo najít pro paní Klementínu místo v domově pro seniory, kde nyní může důstojně a bezpečně žít.
Už v září se opět po roce otevřou dveře našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích a my budeme moc rádi, když přijdete a dozvíte se, jak konkrétně taková pomoc v azylovém domě vypadá. Svou návštěvou podpoříte nejen naše klientky, ale i naše milé kolegyně. Už brzo se můžete těšit na pozvánku.
Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy
Foto (ilustrační): Filip Gabrhelík
Méně...