Je klientkou v chráněném bydlení NADĚJE Zlín již několik let. Donedávna studovala na Střední škole gastronomie a obchodu Zlín obor Pečovatelské služby. Nyní nastoupila jako naše kolegyně do Domu pokojného stáří na Jižních Svazích. Rozhovor z Blaženkou vedla sociální pracovnice Uršula Klimszová.
Uršula: Tak jaké to bylo ve škole?
Blažena: No nevím. Nuda.
Uršula: Tak trochu připomeň, jak to probíhalo…
Blažena: Na začátku byly trochu problémy a „prvák“ jsem musela opakovat.
Uršula: Co se pak změnilo?
Blažena: Začala jsem se více učit i o prázdninách. Taky mi pomáhali pracovníci. Bavila mne víc praxe, škola ne. Ale nakonec jsem to zvládla.
Uršula: Takže jsi udělala zkoušky a co teď?
Blažena: A teď jsem pečovatelka v Naději na „Jižňákách“. Jsem tam krátce, ale je to práce, kterou jsem vždy chtěla dělat.
Uršula: Co patří k tvým povinnostem, co přesně děláš?
Blažena: Krmím, přebaluji, uklízím po jídle. Jednu paní pomáhám dávat do postele.
Uršula: Baví tě to?
Blažena: Ano baví, asi všechno. To se nedá přesně říct. Cítím, že jsem potřebná a pomáhám.
Uršula: Už několik let bydlíš v našem chráněném bydlení, jaké máš plány?
Blažena: Chci bydlet sama, ale ještě nevím, jak to bude. Počkám rok, jestli budou ty slíbené byty. Jestli nebudou, tak chci odejít. Já vím, že nejsou peníze, ale už to slíbili a teď se to posouvá. Jestli to za rok nebude, tak fakt odejdu.
Uršula: Máš představu, kam bys šla?
Blažena: Uvažuji o Otrokovicích. Bydlí tam moje sestra a má svůj byt. Chtěla bych bydlet blízko, abych ji viděla častěji. Pomáhala by mi s penězi, to neumím. Ostatní bych asi zvládla.
Tak ti moc přeji, aby tvoje plány vyšly a děkuji za rozhovor.
Méně...