Zima se nezadržitelně blíží a než spustíme další ročník naší tradiční kampaně Darujte nohy v teple, budeme moc rádi, když pomůžete náš šatník naplnit prostřednictvím oranžových kontejnerů Potex.

Svůj nejbližší, do kterého můžete odevzdat použité nebo pro vás již nepotřebné oblečení, boty a doplňky naleznete na webových stránkách https://www.recyklujemetextil.cz/kde-najdete-kontejnery. 

Firma Potex v současné době spravujeme více než 600 kontejnerů, které její zaměstnanci pravidelně vybírají, starají se o jejich údržbu a čistotu v jejich okolí. Díky tomu se skládce vyhne až 3 000 tun použitého textilu ročně. Buďte ekologičtí a přispějte na dobrou věc svým vytříděným oblečením.

Děkujeme. 

Naše denní centrum a noclehárna v Michli slouží klientům, kteří mají nějaké závažnější zdravotní obtíže. Co si pod tím představit? Máme u nás klienty s kožními problémy (bércové vředy, omrzliny), klienty vyššího věku, ale také ty, kteří opouští nemocnici a návrat na ulici by pro ně byl rizikový. Na středisko dochází třikrát týdně naše zdravotní sestra, která o neduhy našich ubytovaných pečuje a ti mají možnost se doléčit tak, jak potřebují. Věříme, že k takovému doléčení je kromě zdravotní péče potřeba také klid a pocit bezpečí. Proto mají klienti poté, co ráno opustí noclehárnu, ve stejné budově k dispozici i denní centrum, kde je jim poskytnuta 2x denně strava a kde mohou trávit čas třeba u televize nebo knížky. Svou situaci, zdravotní stav a plány do budoucna pak řeší s našimi sociálními pracovnicemi. Ty se vždy snaží klientům zajistit i návazné ubytování.  

Nadchli nás naši kolegové z azylového domu na Žižkově, když vzali klienty do přírody na trampské posezení s buřty a kytarou. Vzhledem ke zdravotnímu stavu našich klientů to u nás moc nepřicházelo v úvahu, tak jsme se drželi známého hesla „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“ a uspořádali grilování a hraní na kytary přímo před naším střediskem. Z úsměvů našich klientů soudíme, že se jim akce líbila a u některých z nich se dokonce projevilo i dosud skrývané hudební nadání. 

Pro všechny bylo fajn opustit stereotyp a užít si odpoledne v trochu jiném režimu.  

Text a foto: Kateřina Benešová

Dnes si připomínáme Mezinárodní den za odstranění chudoby.

A my bychom rádi využili tento den k tomu, abychom reflektovali výzvu našich kolegyň a ubytovaných žen z azylového domu ve Vršovicích. Zdejší kuchyň totiž aktuálně postrádá příbory všeho druhu, tzn. lžíce, vidličky, nože, ale i malé lžičky nebo kuchyňské nože. Pokud byste mohli jmenované darovat, budeme vám moc vděční. Příbory můžete donést přímo do azylového domu na adrese Rybalkova 31, Praha 10 - Vršovice nebo se můžete domluvit s vedoucí AD Irenou Burmekovou (irena.burmekova@nadeje.cz, 775 018 166).  

Cílem tohoto mezinárodního dne je upozornit na důležitost problému chudoby, sociálního vyloučení a naučit se mluvit a přemýšlet o tom, jak chudobě čelit a jak podpořit ty, kteří to potřebují.  

Za Vaši pomoc budeme moc rádi. Děkujeme.

Jednoho zářijového dne jsme vyrazili společně s klienty azylového domu v Radotíně na výlet vlakem. Vydali jsme se na houby a za poznáním lesa do obce Kařízek. Počasí bylo pochmurné, ale náladu nám to nezkazilo. Nálada všech účastníků byla skvělá od první chvíle. Největší výzva pro nás byla, že s námi vyrazil i klient, který na tom není pohyblivě dobře, proto jsme mu s sebou vzali invalidní vozík, aby i on s námi sdílel tak pěkné odpoledne. Radost byla obrovská.   

Osobákem jsme jeli z Radotína do Berouna, kde jsme přestoupili na další vlak směr Rokycany, po několika zastávkách jsme vystoupili v obci Kařízek. Z nádraží jsme šli cca 1 km po silnici do lesa, kde se pánové rozprchli do všech světových stran. Nejaktivnější vzali les úprkem jako o závod, aby je náhodou nikdo nepředběhl a nesesbíral všechny houby. Když našli první Václavky u pařezu, tak byli nadšení, že bude konečně omáčka s houbami. Další houbaři tápali po lese a snažili se o úlovky vzácných hub. Po cestě nazpět jsme se stavili v místní restauraci, kde jsme si dali teplou polévku na zahřátí, někteří si jí ani nevychutnali, jak jí rychle zhltali.  

Po posezení jsme šli opět na místní vlak a vydali se zpět do azylového domu, kde si klienti začali připravovat své houbové dobroty. Všichni přežili, tak to vypadá, že znalost hub je u nás na vysoké úrovni. Držte nám palce, ať můžeme brzy zase něco podniknout.  

Pokud chcete podpořit klienty azylového domu v jejich výletování, budeme moc rádi. Do poznámky napište "Radotín". Každá částka se počítá. Děkujeme.

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Text a foto: Kristýna Synková, pracovnice v sociálních službách azylového domu pro muže v Radotíně.

Je tomu asi týden, kdy se k nám do azylového domu vrátila paní, kterou jsme krizově ubytovali, jelikož její tehdejší situace nebyla vůbec dobrá. Špatné platební podmínky v práci, nevhodné bydlení, a navíc špatný zdravotní stav. Nyní se nevrátila jako potřebná, ale jako někdo, kdo by rád zaplnil volný čas aktuálně ubytovaným ženám. Bude k nám docházet jako lektorka Flexi cvičení.

Daří se jí skvěle, dobrá práce, hezké bydlení. Bylo milé slyšet její motivaci a vědět, že naše služby ji pomohly natolik, že nyní je to i ona, která muže svůj čas a um, předávat dál.

V těchto dnech si připomínáme 19 let od doby, kdy dům na adrese Rybalkova 31, Praha 10 – Vršovice začal sloužit jako azylový dům pro ženy bez domova. Ale historie tohoto objektu je mnohem delší.

V prosinci 1995 zde byla otevřena zimní noclehárna pro muže, její provoz byl ukončen hned následující rok v dubnu. V roce 1997 začal objekt sloužit jako Dům na půli cesty a v srpnu 1999 tady vznikly dílny pracovní terapie. V roce 2004 se poprvé otevřely dveře ženám bez domova, které zde mohly využít celodenního ubytování v rámci služeb azylového domu.

Každoročně se zde ubytuje na 111 žen bez domova. Jejich průměrný věk je 46 let, nejstarší naší klientce bylo 88 let. Průměrná délka pobytu je 127 dní.

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu

Foto: Filip Gabrhelík 

Dnes 10. října si připomínáme Světový den bezdomovectví.

Babí léto se pomalu překlápí v nefalšovaný podzim a noční i ranní teploty klesají. Podle našich dlouholetých zkušeností i podzim patří k rizikovým obdobím, které lidi bez střechy nad hlavou zažívají. Právě přechod z teplejšího do chladnější počasí mohou často podcenit, což se podepíše na jejich zdravotním stavu, mnohdy bohužel i na životě. 

Lidé bez domova žijí a přespávají často v místech, kde nemají soukromí, ani pocit bezpečí a většinou žijí se strachem, že o své provizorní „bydlení“ přijdou. Nemají si čím zatopit a chybí jim přístup k pitné vodě. Od podzimu do jara usínají se všudypřítomných chladem a vlhkostí, mnohdy s mizerným oblečením, a ještě mizernější přikrývkou, pokud ji vůbec mají. Těžko si takovou každodenní rutinu představit.  

Cílem Světového dne bezdomovectví je upozornit na potřeby lidí bez domova a zároveň dát společnosti příležitost reagovat na tento celosvětový problém.  

Pomozte lidem bez domova zajistit důstojnější a bezpečnější život právě dnes. V Praze každý den pomůžeme 494 lidem. Děkujeme.

https://www.darujme.cz/projekt/1060