Volná pracovní pozice
Do našeho týmu hledáme nového kolegu/kolegyni na pracovní pracovní pozici všeobecná sestra. Bližší informace najdete zde.
Do našeho týmu hledáme nového kolegu/kolegyni na pracovní pracovní pozici všeobecná sestra. Bližší informace najdete zde.
Milí přátelé, vážení příbuzní, zveme Vás k návštěvě našeho domova.
Návštěvy jsou povoleny bez jakýchkoliv omezení a zároveň se nevyžaduje ani telefonické objednání. Návštěvní doba je denně od 9:00 do 20:00 hodin.
Pro naše klienty připravujeme program kulturních a společenských aktivit, který najdete zde.
Ač se podle rekordních teplot a slunečného počasí zdá, že léto je v plném proudu, přece jen je září a blíží se podzim. Proto nic nenecháváme náhodě ...
Ač se podle rekordních teplot a slunečného počasí zdá, že léto je v plném proudu, přece jen je září a blíží se podzim. Proto nic nenecháváme náhodě a rozhodli jsme se využít těchto příznivých dnů pro uspořádání akce „Rozloučení s létem“. Loučení to nebylo nikterak smutné, naopak. S cimbálovou muzikou DOKOPYJAN jsme si mohli zazpívat hezké písničky a co by to bylo za cimbál bez skleničky dobrého vína a něčeho dobrého na zub. Všechno bylo a bylo to dobré. Účinkující se s námi rozloučili slovy, že si to s námi užili a snad se nevidíme naposled. My je bereme za slovo a už teď se těšíme na další setkání. Fotografie zde.
Nabídku výletu na mysliveckou střelnici do Smoliny málokdo z klientů odmítne. Ti, kteří ji znají, ví, ...
Nabídku výletu na mysliveckou střelnici do Smoliny málokdo z klientů odmítne. Ti, kteří ji znají, ví, že je čeká posekaný zelený palouček uprostřed lesa, na jehož okraji stojí myslivecká chata a venkovní posezení, které nabízí příjemný stín v horkém letním počasí, ale také úkryt před deštěm a nečasem. My jsme měli to štěstí, že nám počasí vždy přálo a nejinak tomu bylo i teď. Odvážnější z nás se hned po příjezdu pustili do přilehlého lesa, aby pokoušeli houbařskou štěstěnu, a nutno dodat, že žádný z nich nepřišel s prázdnou. Další se vrhli na opékání špekáčků, které vždy přijdou k chuti. Celým odpolednem se nesla atmosféra naplněná veselím, humorem a radostí. Fotografie z dovolené zde.
Dne 8. 8. 2023 jsme putovali na Velehrad. Vyrazili jsme brzy po ránu, abychom na místě byli před devátou hodinou, kdy jsme měli v bazilice Nanebevzetí Panny Marie domluvenou...
Dne 8. 8. 2023 jsme putovali na Velehrad. Vyrazili jsme brzy po ránu, abychom na místě byli před devátou hodinou, kdy jsme měli v bazilice Nanebevzetí Panny Marie domluvenou mši svatou. Tu nám sloužil a po celou dobu naší poutě nás duchovně vedl otec Emil.
Po mši svaté jsme měli komentovanou prohlídku baziliky, při které jsme si připomněli historická fakta tohoto moravského poutního místa. Stanuli jsme u hrobu a mohli uctít památku arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, který se významným způsobem zasloužil o obnovu a povznesení nejen Velehradu, ale i Svatého Hostýnu, a jehož 100. výročí smrti si letos připomínáme. Tichou modlitbu a hold jsme vzdali u hrobu kardinála Tomáše Špidlíka, pro něhož, jak jsme se dozvěděli, byl Velehrad srdcovou záležitostí.
Říká se, že nejenom chlebem živ je člověk. A platí to i naopak. Po této duchovní stravě, jsme si dopřáli něco materiálního v podobě chutného obědu v poutním domě Stojanov a sladkého zákusku či zmrzliny v Luhačovicích na lázeňské kolonádě.
Fotografie zde.
Začátkem srpna se pravidelně vydáváme po vzoru biblických poutníků na pěší pouť. Protože v biblické tradici...
Začátkem srpna se pravidelně vydáváme po vzoru biblických poutníků na pěší pouť. Protože v biblické tradici má velký význam hora (třeba hora Sinaj nebo hora Proměnění) nebo vyvýšené město (tím je především Jeruzalém), také my putujeme na Svatý Hostýn spojený s mimořádným vyslyšením mnoha modliteb.
Letos jsme zvolili téma Důstojnost, které provází různé aktivity v NADĚJI již téměř rok. Tragická smrt paní Doroty Š., klientky jidřichohradeckého domova pro lidi s mentálním postižením, kterou zabil pečovatel v roce 2021, je pro nás důležitým mementem o světě, jehož jsme součástí a naší prací a službou do něj přispíváme.
Na cestu jsme se vydali z Brumova v pátek 4. srpna v 6:30 a přes Hložeckou kapli, Vlachovice, Vizovice a Slušovice směřovali do Kašavy. Ve Vizovicích jsme navštívili nově opravenou kapli Panny Marie Růžencové a výklad nám poskytl bývalý starosta města Vít Sušila. Cíl prvního dne jsme dosáhli až pozdě večer v Kašavě, kde jsme také přespali.
Druhý den jsme se již vydali na cestu s cílem na Svatém Hostýně. Přes trvale zataženou oblohu po oba dny jsme nikde příliš nezmokli, a dokonce se objevil komentář o pouti mezi vzdálenými kapkami deště. Celková vzdálenost je asi 55 km. Krásná krajina, sdílení i ticho, modlitba i rozhovory nám dlouhou cestu osvěžovaly.
Téma Důstojnosti jsme uvedli vstupním zamyšlením na začátku cesty. Na něj navázalo téma rozhovoru Boha s Šalamounem, kde vidíme obrovskou důstojnost Boží i důstojnost krále. Král na nabídku dostat cokoliv žádal jediné: moudrost. Bohu se to líbilo, král dostal jak moudrost, tak odměnou vše ostatní.
Nad důstojností člověka jsme se zamýšleli i v podobenství o boháči a Lazarovi. Ježíš je hlavní scénárista příběhu. Za života je dělí jen dveře. Jeden denně hoduje, slaví. Druhý má za přátele pouze své vředy a psy. Chudák už na zemi má jméno, bohatý nikoliv. Lazar u dveří je bez zajištění, možná nemocný, uprchlík, bezdomovec. Oba podléhají zákonu života a smrti. Oba umřeli, ale jejich úložiště se zásadně odlišuje. Pokračuje silný dialog. Jeden z nich je v Boží blízkosti, druhý v duchu tradice je v pekle a trpí. Máme tu zlaté pravidlo života, jednat s druhými tak, jak chceš, aby oni jednali s tebou. V životě by mělo jít především o vztah mezi lidmi a vztah k Bohu. V životě opravdu nejde jen o peníze a moc, ale jde o budoucnost.
V sobotu odpoledne jsme si krátce odpočinuli v poutním domě a navečer jsme vyšli na křížovou cestu v krajině, umělecké dílo Dušana Jurkoviče. Naše téma křížové cesty byl Strach. Snad proto, že se o něm jen málo mluví, ale přítomný je více než může být zdrávo. Věříme, že Ježíš je lékař i našich duší. Je zajímavé, že svým profilem i vzdálenostmi je tato křížová cesta podobná té v Jeruzalémě jak délkou (na Hostýně asi 500 metrů, v jeruzalémské zástavbě asi 580 metrů), tak profilem (z pevnosti Antonia se jde z kopce a pak zase do mírného kopce na kamenolom Golgota).
Večer jsme strávili v sálku v poutním domě a ocenili zázemí, které jsme mohli využít. Ráno jsme se probudili do sváteční neděle, která nám navíc nabídla mimořádný příběh Ježíše a jeho učedníků při proměnění Krista na hoře Tábor. Za celou NADĚJI byla v poutní basilice slavena mše svatá, obě čtení i speciální přímluvné modlitby jsme přednášeli za každého z vás, milí čtenáři. Přestože celou neděli silně pršelo, pro každého účastníka to byl čas pro vzájemné posílení na cestách pracovních i osobních.
Velké poděkování patří každému z účastníků, zvláště organizátorům a doprovodu. Příští rok jste všichni zváni, není třeba se bát, jen počítat s tím, že pouť je náročná.
poutník Petr
Fotogarfie zde.
Krásné červnové dny jsou příležitostí pro různé aktivity v obci i přírodě. Celostátní NADĚJE považuje za jednou ze svých priorit spolupráci s místním křesťanským společenstvím.
Krásné červnové dny jsou příležitostí pro různé aktivity v obci i přírodě. Celostátní NADĚJE považuje za jednou ze svých priorit spolupráci s místním křesťanským společenstvím. V neděli 18. 6. jsme se v hojném počtu zúčastnili farní mše svaté v Nedašově. Spolu se zaměstnanci a rodinnými příslušníky se zúčastnil i významný počet našich klientů. Se vzájemnou pomocí se nám podařila vytvořit radostná a slavnostní atmosféra.
Děkujeme farnosti a všem obyvatelům za vstřícnost a dlouhodobé vynikající vztahy. Fotografie zde.
Návštěvou nově obnoveného pietního památníku Ploština uctili klienti NADĚJE Nedašov oběti nacistické zvůle.
Návštěvou nově obnoveného pietního památníku Ploština uctili klienti NADĚJE Nedašov oběti nacistické zvůle.
Život v pasekářské osadě Ploština nebyl nikdy jednoduchý. Obyvatelé se živili tím, co vypěstovali na svých nepříliš úrodných políčkách a chovem ovcí, které spásaly okolní louky. Někomu ve chlévě bučela i kravka. Nelehké životní podmínky vyvažoval dech beroucí pohled do široké daleké krajiny, na rozlehlé pastviny a kvetoucí louky. Zdejší poklidný život výrazným způsobem narušila 2. světová válka. Osadníci museli ze svého skromného živobytí povinně odevzdávat část toho, co vypěstovali německým okupantům a na přelomu let 1944 a 1945 živili i partyzánské jednotky, které se po Slovenském národním povstání přesunuly na moravsko-slovenské pomezí. A právě pomoc partyzánům se pro osadu stala osudnou. Mezi partyzány byli konfidenti, kteří ploštinské partyzány a jejich pomocníky vyzradili gestapu. Dne 19. 4. 1945 vyrazila speciální jednotka SS a protipartyzánská jednotka Josef na Ploštinu. Začali rabovat, bili ženy i děti, podpalovali domy, do kterých nahnali muže, kde uhořeli. Kdo se pokusil o útěk, toho zastřelili. V ten den na Ploštině zemřelo 23 osob. Ač se po válce objevila snaha o znovu vystavění domů a pomoc přeživším, hluboká stopa této obrovské tragédie znamenala konec osady a pasekářského života. Fotografie zde.