Česká Třebová

 
 

Aktuality

 
 
Nástěnka pomoci

Nástěnka pomoci

31.03.14
Rád/a bych Vám nějak pomohla - co teď nejvíc potřebujete?
Více...
 
Nástěnka pomoci

Rád/a bych Vám nějak pomohla - co teď nejvíc potřebujete?

 

Aktuálně uvítáme pro volnočasové aktivity tyto věci:

 

-          propisky

-          papíry na kreslení a malování / obyčejné, mohou být i z jedné strany popsané/ 

-          pexesa

-          ořezávátka

-          ručníčky

-          hodiny – obyčejné

-          přehozy/deky/ na válendy

-          věšák/stojan/ na švihadla a obruče

-          pastelky

-          voskovky

-          papíry do tiskárny

-          omalovánky

 

Můžete-li nám pomoci konkrétním věcným darem, nebo finančním příspěvkem na pořízení těchto potřeb, zbyde nám více času i energie pro přímou práci s dětmi. Děkujeme Vám! Kontakt: Jan Holub, DiS., email: ceska.trebova@nadeje.cz, tel: tel. 465 539 303 

 

 


Méně...
 
Děti připravované na neúspěch

Děti připravované na neúspěch

18.03.14
O segregaci romských žáků se dosud mluvilo hlavně v souvislosti s praktickými školami. Nyní se ale pozornost obrací k těm základním. Podle
Více...
 
Děti připravované na neúspěch

O segregaci romských žáků se dosud mluvilo hlavně v souvislosti s praktickými školami. Nyní se ale pozornost obrací k těm základním. Podle organizace Člověk v tísni jsou romské děti v některých z nich "připravovány na neúspěch".

 

Život v komunitě, dobrá zkušenost rodičů a starších sourozenců, odpolední zájmové kroužky. Taková je odpověď některých základních škol na otázku, proč do nich dochází až okolo 70 procent romských žáků. Podle organizace Člověk v tísni ale právě z těchto důvodů nejsou komunitní školy pro romské děti přínosem. "Důležité je zmínit, že rozumová úroveň žáků segregovaných škol je průměrně stejná jako žáků jiných škol, že mají stejný potenciál. Ale bohužel podléhají jednoduššímu školnímu životu a postupně zaostávají za srovnatelnými žáky jiných škol," zmínil Václav Kučera z Člověka v tísni. 

 

Děti, které z nich vyjdou, mají podle zkušeností pracovníků organizace problém dokončit i první ročník střední školy."Přičemž argumentace škol je opačná. Jako úspěch podávají četnost přechodu dětí do středního školství. Již ale nezkoumají, zda školu dokončí," zmínil také. Pozornost pracovníků této organizace se upnula hlavně na dvě pražské školy – Základní školu Grafická v Praze 5 a Základní školu Havlíčkovo náměstí v Praze 3. 

 

V jejich případě se odkazují na výsledky Scio testů, které mají zjistit úroveň vzdělávání. Obě školy z nich vycházejí podprůměrně. Své postoje opírají pracovníci organizace o výroky Agentury pro sociální začleňování, výsledky průzkumů OECD a v neposlední řadě i o nejnovější doporučení České školní inspekce. 

 

Jenže zmíněné školy kritiku důrazně odmítají. "Vadí mi, že se to všechno řeší za našimi zády. Kdyby za námi někdo přišel, mohli bychom to vysvětlit a dalo by se to případně řešit," řekla LN ředitelka Základní školy Havlíčkovo náměstí Irena Meisnerová. Vysoký počet romských dětí ve své škole vysvětluje tím, že v okolí bydlí hodně romských rodin. Pro děti, které pocházejí ze sociálně slabšího prostředí, před patnácti lety otevřela předškolní přípravný kurz. "Rodiče si to velmi chválí. Dětem to ulehčuje vstup do školy," vysvětlila ředitelka. Letos navíc zahájila činnost dětské skupiny pro děti okolo tří let, ve které se naučí základním hygienickým návykům, rozeznávání barev a počtům. Této školy se zastává i poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09), která s ní spolupracuje. "K segregaci tam nedochází. Rodiče nejsou povinni dítě do této školy umístit. Oni si tu školu vybírají proto, že poskytuje nadstandardní péči a výchovněvzdělávací proces je tu pro děti daleko přátelštější. A v takovém prostředí dosahují lepších a rychlejších výsledků," řekla LN. Další vzdělávání a uplatnění na trhu práce je proto podle ní u těchto dětí dobré. Základní škola Grafická se zase odkazuje na výsledky kontroly České školní inspekce, která proběhla v roce 2011. Ta do školy přišla, protože dostala podnět od některých rodičů, jejichž děti docházely do přidružené mateřské školy a vytýkali instituci chyby v organizaci provozu. "Neshledala u nás žádnou chybu. To, jak naši žáci prospívají, nekontroluje Člověk v tísni, ale Česká školní inspekce," oponuje výtkám také Radka Jedličková, zástupkyně ředitele. Inspektoři ve své zprávě školu popisují jako komunitní s výrazným zastoupením žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. "Cíleně se zaměřuje na jejich inkluzivní vzdělávání," napsali také. Jedličková nechápe námitky Člověka v tísni i z toho důvodu, že dobrovolníci této organizace docházejí do školy a doučují žáky, kteří nestíhají učivo. Jenže právě děti uvádí organizace jako zdroj informací o školách. "Jejich sdělení jsou často nelichotivá a přesně pojmenovávají problémy škol," sdělil Kučera. Vychází ale i z podnětů dalších neziskových organizací, speciálních pedagogů i ze zkušeností ředitelů a zřizovatelů škol, kterým se podle Kučery podařilo podobné instituce zrušit nebo desegregovat. "V žádném případě nechci snižovat úsilí pedagogů, kteří v segregovaných školách působí. Jistě pracují podle svého nejlepšího vědomí a své práci dávají hodně," říká Kučera. Segregované školy ale i tak podle něho nejsou přínosem. "V negativním slova smyslu lze hovořit o dětech připravovaných na neúspěch," dodal. 

 

Česká školní inspekce na konci února vydala příručku Rovný přístup ke vzdělávání. Určena je hlavně pro tvůrce "vzdělávací politiky", pomoct by ale podle tvůrců mohla i pedagogům. Před dvěma lety nechal tehdejší ombudsman Pavel Varvařovský provést takzvaný etnický průzkum ve vybraných praktických, dříve zvláštních školách. Vyšlo z něj, že až 32 procent školáků v nich tvoří Romové. Sčítání probíhalo na základě optického pozorování po třídách zástupci ombudsmana a dotazníků, které vyplňovali třídní učitelé. "Výsledky svědčí o pokračující diskriminaci v přístupu ke vzdělání v Česku," shrnula Lucie Opavská, která analýzu garantovala. Nižší vzdělání podle ní bude znamenat obtížné uplatnění žáků na trhu práce. 

 

Číslo vyděsilo i tehdejší zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou: "Třetinové zastoupení romských žáků na těchto školách je opravdu nepatřičné a je třeba podniknout všechny možné kroky pro to, aby se tento stav změnil." Podle Varvařovského za takový stav můžou školy, psychologové, kteří o umístění žáků do praktických škol rozhodují, ale i rodiče. Výzkum ale vyvolal negativní reakce. Kritikům se nelíbilo zvláště optické vyhodnocování, během kterého podle nich do kategorie "romský žák" mohl spadnout každý, kdo má třeba černé vlasy. Důvodem pro etnický průzkum bylo zjištění Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle kterého do českých praktických škol chodí romských dětí mnoho.

 

Autor: Michaela Kabátová, článek vyšel v Lidových novinách dne 18.3.2014


Méně...
 
Máte odvahu?

Máte odvahu?

16.03.14
Nespokojíte se s povrchními nebo "senzačními" zprávami?  Máte odvahu občas změnit stereotypy ve svém myšlení? Přečtěte si zajímavou
Více...
 
Máte odvahu?

Nespokojíte se s povrchními nebo "senzačními" zprávami?  Máte odvahu občas změnit stereotypy ve svém myšlení? Přečtěte si zajímavou knihu. 

 

Máme Romy litovat, nebo se před nimi mít na pozoru? Jak je to s jejich ochotou integrovat se? Potřebujeme dekádu romské inkluze, nebo je to ztráta peněz? A kdo vlastně jsou ti Romové? Tyto provokativní otázky si Norbert Mappes-Niediek, dlouholetý zpravodaj pro oblast jihovýchodní Evropy, položil v době, kdy Evropská unie kvůli přílivu Romů hrozila Srbsku a Makedonii znovuzavedením vízové povinnosti a zároveň se schylovalo k slavnostnímu odhalení památníku romským obětem nacismu přímo před budovou německého parlamentu. Východiskem knihy se staly četné předsudky, které vůči Romům panují jak ve východní, tak v západní Evropě: údajná lenost, sklony ke kriminalitě či iracionální zacházení s penězi. Podrobná analýza životních poměrů východoevropských Romů, založená na autorových bohatých znalostech, přináší kompetentní, veskrze věcný a především poučný pohled na takzvanou romskou problematiku, který představuje zásadní změnu v dosavadních úvahách o tomto tématu. Odvážná hlavní teze, vzbuzující četné kontroverze, zní: Evropa nepotřebuje romskou politiku podporující pozitivní identitu této menšiny, ale sociální politiku zaměřenou na potírání chudoby. Kniha, která se na první pohled jeví jako jedna z nespočtu povrchních publikací nabízejících jednoduchá černobílá vysvětlení, tak nastavuje zrcadlo západní i východní Evropě a nabízí věru překvapivý a místy nepříjemný pohled.

 

Kniha: Chudáci Romové, zlí Cikáni 
Autor: Mappes-Niediek, Norbert

 

Zdroj: nakladatelství HOST


Méně...
 
Přátelský turnaj ve stolním fotbálku

Přátelský turnaj ve stolním fotbálku

22.02.14
Na jaře sehrajeme přátelská utkání s týmy hráčů z dalších nízkoprahových zařízení v regionu. Vyjedeme například do Letohradu.       
Více...
 
Přátelský turnaj ve stolním fotbálku

Na jaře sehrajeme přátelská utkání s týmy hráčů z dalších nízkoprahových zařízení v regionu. Vyjedeme například do Letohradu. 

 

"Zdraví drží, fotbalově tomu snad mám co dát," řekl ....na srazu před utkáním s ....... Běžel teprve začátek druhé minuty duelu s ........, když kapitán ............ týmu svá skromná slova potvrdil. Přihrál ........, ten mu míč asi nechtěně vrátil a ....... vypálil z pravé strany pokutového území. Pumelice do protějšího růžku! Připomíná Vám to něco? Takhle nějak by klidně mohlo takové naše utkání probíhat a probíhá :-) Ale nebudu Vás déle napínat. Tohle řekl Rosický před utkáním s Norskem :-) Ať žije fotbal! I ten stolní!

 


 

 

 

 

 

 


Méně...
 
Hurá, je tu karneval!

Hurá, je tu karneval!

22.02.14
Dne 19. 3. 2014 jsme spolu s Rodinným centrem Rosa Česká Třebová připravili pro děti v nízkoprahovém centru Borek oblíbený karneval.
Více...
 
Hurá, je tu karneval!

Dne 19. 3. 2014 jsme spolu s Rodinným centrem Rosa Česká Třebová připravili pro děti v nízkoprahovém centru Borek oblíbený karneval.  Děti při těchto aktivitách dostávají možnost zapojit se do samotných příprav a karneval mají velmi rády.  

 

 


Méně...
 
Stali jsme se sběrateli :-)

Stali jsme se sběrateli :-)

22.02.14
V únoru a březnu 2014 pomáháme u nás sbírat plastová víčka pro konkrétní dobročinný záměr. Víčka 
Více...
 
Stali jsme se sběrateli :-)

V únoru a březnu 2014 pomáháme sbírat plastová víčka pro konkrétní dobročinný záměr. Víčka pomohou rodičům sedmiletého Míši Teresky z Chrudimi financovat jeho náročnou rehabilitační péči. Míša prodělal dětskou mozkovou obrnu. V minulém roce bylo zřízeno několik sběrných míst, podařilo se vybrat a přetřídit více než 6 un plastových víček. Sbírka stále pokračuje a my se do ní rádi připojujeme. Zajímá vás, jaká víčka lze sbírat a jak to celé funguje?  

 

Foto: archiv rodiny Míši Teresky


Méně...