Litoměřice

Při práci s ohroženými rodinami nepřetržitě narážíme na malou dostupnost až nedostupnost výpočetní techniky u dětí našich klientů. V současné době se tento problém prohlubuje, situace dětí se stále zhoršuje. I před koronakrizí měly ztížené podmínky, nyní se rozdíl mezi „běžnou“ populací a našimi klienty ještě zvětšuje.

Před epidemií koronaviru mohly děti docházet do našich služeb a doučovat se v klidném a vybaveném prostředí. Dětem jsme půjčovali výpočetní techniku, pomáhali vyhledávat informace a tisknout či skenovat studijní materiály. Naši pomoc mohly ovšem využívat pouze děti z Litoměřic a blízkého okolí. Děti ze vzdálenějších míst nestíhaly do naší služby dojíždět. Proto jsme se zaměřovali na práci přímo v jejich rodinách, kam jsme přijížděli my s potřebnými pomůckami k doučování.

Nyní, v době nouzového stavu, se snažíme doučovat děti zejména v on-line režimu, zároveň jezdíme rovněž do rodin. V současnosti máme zmapováno 19 dětí z rodin, které nedisponují technikou pro distanční výuku. Některé děti se alespoň občas mohou připojit z chytrého telefonu.

Děti bez výpočetní techniky se tedy účastnit distanční výuky nemohou a mají ztížený přístup k informacím. Jejich výuka probíhá ve velice omezeném režimu – jednou týdně ve smluveném termínu docházejí do školy pro úkoly ve vytištěné formě. Úkoly vypracují doma, poté je ve smluvený termín zanesou zpět do školy.

Tyto děti zpravidla trpí problémy se začleněním do školního kolektivu, vybočují kvůli horšímu prospěchu, oblečení či finanční situaci rodiny. Jejich neúčast na distanční výuce je ještě více vyděluje. Navíc bez vzdělání se jim zavírá cesta k lepší budoucnosti.

Lucie Putnová

vedoucí pracovnice sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi NADĚJE, Litoměřice