Archiv zpráv

Pobočka NADĚJE ve Štětí provozuje již osmým rokem dvě sociální služby: terénní program a dluhovou poradnu. S ohledem na současnou náročnou ekonomickou situaci se na nás stále více lidí obrací s prosbou o pomoc.

Terénní program podpořil v roce 2022 76 lidí, což představuje zhruba 20procentní nárůst oproti předchozímu roku. Pomáhali jsme zejména s hledáním bydlení nebo zaměstnání, zprostředkováním služeb a kontaktů. Dále klienti využívali naše podpůrné rozhovory, doprovody na různé instituce a asistenci při vyplňování žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory. V neposlední řadě jsme osoby v nouzi podporovali potravinovou a materiální pomocí.

Naší službu také využívali občané z válkou zmítané Ukrajiny, kterým jsme pomáhali zajistit základní životní potřeby v nelehké době, než se jejich situace stabilizovala a přizpůsobili se novému prostředí.

V dluhové poradně jsme pomohli řešit předlužení 89 osobám ve finanční tísni, oproti předchozímu roku jsme zaznamenali 30procentní nárůst, který přičítáme rostoucí inflaci. Podali jsme rekordní počet 44 návrhů na povolení oddlužení, radili jsme v otázkách exekucí a také s uhrazením dluhů v rámci akce Milostivé léto II. Kromě toho jsme uspořádali několik akcí pro naše klienty i pro širokou veřejnost.

V květnu jsme zorganizovali Kabelkový veletrh, který se těšil velkému zájmu a přinesl výtěžek ve výši 16 tisíc korun. V prosinci jsme hráli vánoční bingo, během něhož naši klienti měli možnost vyhrát drobné ceny, jež nám věnovali město Štětí, Mondi Štětí, Hasiči města Štětí a Městská policie Štětí. V rámci spolupráce s Městskou knihovnou ve Štětí jsme do naší kontaktní místnosti na Tržnici umístili knihobudku, kde si naši klienti mohou vybírat knihy pro děti i dospělé. Děkujeme za podporu všem partnerům a dárcům. 

Foto: iDNES

Každé třetí úterý v březnu si připomínáme Světový den sociální práce.

Sociální práce je práce odborná a každý, kdo ji chce vykonávat, ji musí vystudovat. Není to o tom sednout za stůl a dávat rady do života. Je potřeba disponovat vysokým morálním kreditem, notnou dávkou empatie, zodpovědnosti a respektu. Sociální pracovník se také musí celoživotně vzdělávat, musí umět spolupracovat na mnoha úrovních, musí být angažovaný a věřit v potenciál toho, komu pomáhá, ať už je to člověk bez domova, člověk s handicapem nebo třeba senior.  

A my bychom si moc přáli, aby se prestiž tohoto oboru v příštích letech zvedla a sociální práce byla i v očích laiků považována za profesi, která je odborná a která je velmi potřebná. 

Kliknutím otevřete v PDF

V minulém roce jsme pomohli 530 ženám bez domova (tj. 23% z celkového počtu evidovaných klientů/klientek), z nichž bylo 318 do 50 let. Ubytovat se podařilo 120 žen, ať už do našich azylových domů nebo do humanitárních ubytoven.

Ženské bezdomovectví je specifické a jiné než to mužské. Ženy bez domova se často setkávají s řadou stereotypů a mnohdy i s diskriminačním jednáním. Také více než muži zažívají pocity studu, hanby a vlastního selhání. Často se také setkají s násilím a prožité trauma promítají do svých dalších životních kroků. 

V Praze provozujeme čistě ženský azylový dům ve Vršovicích, ženy v seniorské věku nebo ty s handicapem můžeme ubytovat v našem azylovém domě v Záběhlicích. 

Pomáhejte spolu s námi: https://www.darujme.cz/projekt/1060

V listopadu jsme otevřeli adiktologickou poradnu. Adiktologická sezení pomáhají bojovat proti závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách. 

Služby naší kolegyně - adiktoložky Kristýny Březové se rozhodl využít i pan Karel, který je ubytován v našem azylovém domě v Radotíně. Pan Karel dlouhodobě bojuje se závislostí na alkoholu, využil už nesčetně terapií, se kterými však nebyl spokojen. Proto se rozhodl využít nabídky, kdy za ním paní terapeutka dochází přímo do azylového domu. Pan Karel si terapie moc pochvaluje. Dle svých slov cítí, že mu pomáhají. A my mu moc držíme palce, aby svůj boj se závislostí vyhrál.  

Text a foto: Kristýna Černická Hájková, sociální pracovnice azylového domu v Radotíně

S čtrnáctiletým Marcelem a jeho matkou jsme začali spolupracovat počátkem minulého roku. Chlapec se tehdy nacházel v těžké životní situaci, odmítal chodit do školy a byl závislý na sociálních sítích, na nichž vykazoval rizikové prvky chování. 

Často hrozil sebevraždou svým rodičům i ve škole. Stýkal se s rizikovými kamarády a experimentoval s drogami, což řešila policie i orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Během terapie měl Marcel postupně možnost uvědomit si nebezpečí svého rizikového chování. Změnil svůj přístup k internetu a výběr kamarádů, naučil se říkat „ne“ a odmítat ohrožující nabídky svých vrstevníků. Také si mohl ujasnit své priority s ohledem na svůj věk a prostředí, v němž vyrůstá. I když u něho stále zůstává určitá nevyrovnanost, více přemýšlí o věcech a hledá pozitivní hodnoty. Našel si rovněž nový koníček, momentálně hraje fotbal za místní klub. Při sportu může uplatnit svou mrštnost a rychlost.

Postupem času u Marcela ustaly potíže se sebepoškozováním a sebevražednými myšlenkami. Do školy, kde jsme provedli intervenci, už chodí poměrně rád a pravidelně. Marcelův příběh je ještě otevřený, ale jistě si již nyní zaslouží uznání za to, jak na sobě začal pracovat.

Líbí se vám, co děláme? Pomáhejte s námi.