Archiv zpráv

„Asi si říkáte, proč vám po 4 letech píšu. Já bych vám totiž chtěla poděkovat. Jsem čistá, a stejně i tak přemýšlím. Nad mým životem a tím, co jsem posledních 10 let dělala. Divím se, že žiju. Myslím, že to je hlavně i díky vám. Pamatuji si, když jsem k vám přišla do azyláku a vy jste se mnou měla úvodní schůzku. Tehdy jsem si myslela, že to bude k ničemu, že si dám batoh do skříně a půjdu za partnerem dál pít a fetovat. Čekal na mě v parku. A já to taky udělala. A docela si i myslím, že jste to tak nějak věděla. A měly jsme spolu spoustu situací, u kterých jste věděla, že to se mnou jde s kopce. Pamatuju si ale jednu, kdy jste se mě zeptala, jestli to je opravdu to, co od života chci - pít a fetovat, a pokud je to něco, co mi dělá radost, a to i přes všechna ta rizika, tak ať to dělám dál, ale že mě u toho nechcete sledovat. Že mám na to, chtít od života víc. Já vím, že jsem tomu nerozuměla a vy jste to tehdy taky věděla, ale až v komunitě mi došlo, že jste mi to řekla proto, že až budu mít čistou hlavu, tak si na to vzpomenu. A to se taky stalo a já vám chci říct díky. Kéž by každý, kdo měl stejný problémy jako já, narazil na váš azylák. Nechápala jsem, proč nám říkáte, co máme dělat. Ale o tom to asi celý bylo. O tom, že to bylo lidský a že jste nad nikým nezlomili hůl.

Mám Jiříka zase v péči. Dělá mi radost. Je trochu vzdorovitý ale to má asi po mně. Chodím do práce a zažádala jsem si o insolvenci, kterou mi schválili a už mi zbývá jen pár měsíců a já začnu od 0.

Paní Ireno, mockrát Vám a NADĚJI díky. Nebýt vás a vaší organizace, nevím, co by bylo. Spíš nebylo. Dneska, když si hraju s Jiříkem, vzpomenu si na to, kde jsem byla a kde jsem teď a jsem hrozně vděčná. Myslím, že jsem mohla na ulici klidně umřít a teď jsem máma. A vím, že mě syn miluje. I jsem se vdala. To bych zapomněla a je to důležitý, protože je to ten správný chlap a bere mě i s mou minulostí. Dříve jsem se bála, že život je nudný a já ho musím stůj co stůj nějak oživit. Ale zjistila jsem, že je docela barevný a krásný. Občas náročný ale vážně moc hezký. Takže ještě jednou díky, pozdravujte v NADĚJI, dělejte to dál, vydržte to a rozdávejte to co umíte - chuť žít.
Jednou se za vámi stavím a už ne jako klientka.“

Zpětná vazba od lidí, kteří prošli našimi službami, se nám tak často nedostává. Ale jednou za čas přijde a když je takhle pozitivní, to se až dojmete. 

Mail, který přišel vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích Ireně Burmekové, zveřejňujeme se svolením bývalé klientky Aleny.

Na dnešek připadá Světový den sociální práce, který si každý rok připomínáme třetí úterý v březnu. Jeho smyslem je upozornit širokou veřejnost na celospolečenský význam sociální práce. Zeptali jsme se proto Aleše Strnada, vedoucího služeb, jak vnímá sociální práci u nás v pražské pobočce.

„Sociální práce v NADĚJI pro mě znamená kvalitní, spolehlivý, empatický, odborný a partnerský přístup od sociálních pracovníků k potřebným klientům. Je to podpora, intervence, pomoc, někdy i kontrola, avšak vždy za využití individuálního přístupu a oboustranně rovného vztahu. Je to činnost od erudovaných kolegů a kolegyň, tedy sociálních pracovníků, kteří se snaží v rámci své "advokační činnosti" řešit tíživé sociální události našich klientů, nad kterými často okolí, někdy i oni samotní již "zlomili hůl".  

Za uvedené patří velké poděkování i respekt, a to nejen sociálním pracovníkům, ale i pracovníkům v sociálních službách, zdravotním sestrám, lékařům, psycholožce, adiktoložce i dalšímu odbornému a podpůrnému personálu, bez kterého bychom nemohli být schopni naše služby potřebným lidem poskytovat. Velké díky rovněž všem našim podporovatelům, dárcům a donátorům.“  

Foto: Tomáš Kozohorský

Unikátní projekt Ulice pomáhá ulici vzbuzuje zájem veřejnosti, a to nejen uměleckým směrem, ale také svým sociální přesahem. Komunita street artových umělců se rozhodla vrátit ulici to, co ona jim pro svou uměleckou činnost poskytla a rozhodla se tak podpořit lidi, kteří svůj život na ulici žijí každý den, ať je léto nebo zima. Chápou problémy lidí bez domova a snaží se je podpořit tak, jak nejlépe umí. Jejich zapojení je pro nás obrovským přínosem, protože se prostřednictvím umění problematika, kterou se zabýváme už více jak třicet let, dostane i tam, kde by se o ni běžně nemluvilo.

https://eshop.nadeje.cz/produkty/#ulice

Projekt v nedávné době dokonce získal uznání poroty Ceny Ladislava Čerycha za ukázkový Čin roku 2023, který posiluje občanskou společnost. A my jsme na to moc hrdí! Buďte i Vy součástí jedinečného projektu, na kterém spolupracujeme s předními českými street artisty.

A jak to funguje? Zakupte litografii nebo signovaný autorský digitální tisk a přispějete lidem přežívající na ulici a ve veřejném prostoru. Získané prostředky využijeme na posílení aktivit, které nejsou běžnou součástí poskytovaných služeb, ale budou jakýmsi nadstandardem toho, co běžně nabízíme. 

Děkujeme.

Být vedoucím terénu je super! Proč?

Být vedoucím terénního programu pro lidi bez domova nabízí řadu pozitiv, jak pro individuální rozvoj, tak pro společnost.

Budete mít možnost rozvíjet vlastní dovednosti a získáte cenné zkušenosti. Tato práce vyžaduje také kreativní myšlení, schopnost rychle reagovat na nečekané situace a efektivně spolupracovat s různými skupinami lidí, od klientů přes kolegy, dobrovolníky až po spolupracující městské části a další neziskové organizace.

Je mnoho důvodů, proč se stát vedoucím terénního programu pro lidi bez domova. Tohle je jen pár z nich. Je to nejen profesionálně obohacující, ale také osobně naplňující zkušenost.

Jste to Vy?

Více informací se dozvíte na našem webu:

https://www.nadeje.cz/_/volnaMista/index?pobocka=4&id=789#m789

Dnes, na Mezinárodní den žen, posíláme naše myšlenky a podporu všem ženám, které čelí jedné z nejtěžších výzev – životu bez domova.

Tyto odvážné duše každý den prokazují neuvěřitelnou sílu a odolnost, čelí překážkám, které si mnozí z nás nemohou ani představit. Dnes si připomínáme, že empatie, podpora a lidskost jsou klíčové pro budování lepšího světa pro všechny. Pojďme ukázat solidaritu a přispět, jak můžeme, ať už je to darování času, zdrojů nebo prostě šířením povědomí o bezdomovectví. Všechny ženy si zaslouží důstojnost, bezpečí a šanci na lepší život. Dnes oslavujeme odvahu a sílu žen bez domova a připomínáme si, že každý z nás může přispět k pozitivní změně.

https://www.darujme.cz/projekt/1060

Text: Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích

Co všechno člověk prožije během dvou let? Kus historie. Narození dětí, úmrtí blízkých, studium, navázání přátelství, cesty, pracovní úkoly, oslavy...

Ukrajinci prožili poslední dva roky - pokud v nich nepadli - ve válce. Děti se ve válce narodily, děti ve válce rostou, lidem jejich sny, plány a vztahy válka bere, staří lidé své stáří prožívají
v (další) válce.

NADĚJE vždy byla při těch, kteří potřebovali pomoc. Tak dlouho, dokud ji potřebovali. Proto stále stojíme za Ukrajinou. Ale nebudu dnes psát o šíři naší pomoci.

Otázka totiž je, kdo komu v posledních dvou letech pomáhá. Kdyby se Ukrajinci před - početně silnějším - ruským okupantem sehnuli, měli bychom ho na svém území dnes nebo zítra my.

Děkujeme za ukrajinské odhodlání a vytrvalost být tam, kde je to třeba, dokud je to třeba. Je to statečnost, která nás učí a zavazuje.

Hana Šimková
média a vztahy s veřejností
ústředí NADĚJE