Archiv zpravodajství

 

Jaruška a Rosťa jsou svoji!

Slavnostní požehnání muže a ženy spojilo dvojici s lehkým mentálním postižením

 
Zlín Jaruška a Rosťa jsou svoji!

Co napsat jiného, než co už bylo napsáno ve Zlínském deníku a vyřčeno v Událostech v regionech v České televizi? Hlavou se mi honí milion myšlenek a křehkých okamžiků na pátek 8. června 2018, které se jen těžko dají zformulovat do pár vět.

Prohlédněte si svatební reportáž.

 

Požehnání Rosti a Jarky bylo velkou událostí pro celou zlínskou NADĚJI.

Jsme moc rádi, že se nám spolu s evangelickým farářem Petrem Pivoňkou podařilo zrealizovat velký sen páru. Rosťa nemůže po rozhodnutí soudu uzavřít manželství. Mohli si ale slíbit lásku, věrnost a pomoc jeden druhému. 

Všech se nás různými způsoby dotýkalo spojení dvou lidí, kteří se doplňují a jeden bez druhého by byli ztraceni a neúplní. A to v případě lidí s postižením platí dvojnásob! Očekávání před obřadem bylo viditelné na každém, kdo přišel dvojici do evangelického kostela podpořit - na zaměstnancích, klientech, rodinných příslušnících a přátelích páru. Takový obřad člověk zažije jednou za život... Petr Pivoňka dal slovům, písním a všem okamžikům lehkost, ale také vážnost, jakou si tento životní krok zaslouží.

 

Bylo to celé dojemné, plné úsměvů, smíchu, jiné a přece tak podobné každé jiné svatbě.

Přejeme Rosťovi a Jarce hodně štěstí v dalších společně strávených dnech. A vězte, že překážky máme v životě od toho, abychom se je naučili odstraňovat!

 


Méně...
 
Pojďte do divadla!

Pojďte do divadla!

Zveme vás na jedinečné představení souboru Prague Youth Theatre - představení, které se už nebude opakovat!
Více...
 
Ústředí NADĚJE Pojďte do divadla!

Zveme vás na jedinečné představení souboru Prague Youth Theatre - představení, které se už nebude opakovat!

Prague Youth Theatre tvoří několik věkových skupin mladých lidí hrajících v angličtině. Hra „..this is a room“ měla světovou premiéru loni v Dublinu. Pojednává o nebezpečích, které přináší dospívání, a o bezdomovecké krizi v Irsku. Dramatik Dylan Coburn Gray si přál, aby divadlo věnovalo deset procent výtěžku na služby pro lidi bez domova.
Děkujeme, že si Prague Youth Theatre zvolilo právě naši organizaci.

Vstupenky k dostání kliknutím zde


Méně...
 
Šestihodinový hudební maratón pro NADĚJI

Šestihodinový hudební maratón pro NADĚJI

Nápad uspořádat šestihodinový hudební maraton pro NADĚJI se mi už od začátku zdál šílený.
Více...
 
Liberec Šestihodinový hudební maratón pro NADĚJI

Nápad uspořádat šestihodinový hudební maraton pro NADĚJI se mi už od začátku zdál šílený. V dnešní době, kdy je tolik kultury a nikdo nemá prakticky na nic čas? A co když nevyjde počasí? Celá akce je naplánovana ven do Lidových sadů v Liberci a ještě mám v živé paměti, jak jsme tam před dvěma lety pěkně vymrzli. Zběžně čtu jména vystupujících kapel: Major Tom, Kůlna band, Tres Udos, NASEKÁČ, Jana s harmonikou a další. Opravdu chtějí podpořit NADĚJI a zahrát bez jakéhokoli nároku na odměnu a pokrytí nutných nákladů na dopravu? Pro každý případ je tady oblíbený a stále známější Kateřiny band. Po chvilce váhání předávám všechny své starosti "tam nahoru" a začínám se těšit na netradiční akci, která nás čeká.

31. květen je horký jako nikdy, všude slunce a teplo. U vchodu mě již vítá náš kamarád Robert, věrný hlídač pokladničky, od které se za šest hodin ani nehne. Dále následují workshopy pro děti - výroba a malování tašek, zvířátek z papíru a další aktivity pro ně - balancování na provaze a skákání na trampolíně.

Přichází na řadu trochu nervózní spíkr Martin - obdivuji, co informací nastudoval, aby mohl celý večer provázet. Mluví o zakladatelích Iljovi a Vlastě Hradeckých, o pomoci lidem, občas vtipně zaglosuje a přidá k dobrému básničku. Jdu se podívat dál a vidím stánky s občerstvením, které obsluhují naši klienti.

Pak už hudební maraton. Jedna skupina střídá druhou, skvělá hudba, skvělý zvuk, profesionalita všech hudebníků. Přicházejí lidé z ulice: "Slyšíme krásnou hudbu, tak se jdeme podívat, co se tady děje." Přicházejí naši známí, zaměstnanci současní i bývalí. Pomalu se stmívá a lidí přibývá. Ještě nás čeká finále - skupina Tres Udos ve španělském rytmu a k tomu jako bonus fireshow. To je bomba! Všichni se zvedají z lavic a začíná se tančit.

Čas je neúprosný, v deset musíme končit, aby byl zachován noční klid. Jen neradi se loučíme a já volám: "Díky Markéto, Eri, Václave a další! Za rok na stejném místě alespoň třídenní, už se těším!"

 

Míla Havrdová,

oblastní ředitelka, Jablonec nad Nisou

 


Méně...
 
Když se n(N)aděje do Bohnic poděje

Když se n(N)aděje do Bohnic poděje

aneb MEZI PLOTY

Život je krásný, ale není lehký. Zvlášť ne v dnešním světě, kdy máme mnohdy pocit, že převládá uspěchanost, bezohlednost, lhostejnost nebo nevraživost, důraz na výkon,
Více...
 
Praha Když se n(N)aděje do Bohnic poděje

Život je krásný, ale není lehký. Zvlášť ne v dnešním světě, kdy máme mnohdy pocit, že převládá uspěchanost, bezohlednost, lhostejnost nebo nevraživost, důraz na výkon, vlastnění a moc. 

Někdy už je pro duši nemožné to unést. Ale je tu ještě místo, kde si lze odpočinout, najít pochopení, podporu a pomoc, a kde je naděje, že zase bude líp.

Psychiatrická nemocnice Bohnice je tím místem naděje. 

A bude jím ještě víc o tomto víkendu 26. - 27. 5. 2018, kdy se tu koná 26. ročník festivalu MEZI PLOTY, jehož cílem je propojit lidi. Lidi různě vnímající, smýšlející a prožívající a také nestejně silné a schopné řešit svoje problémy. 

Toto je posláním i NADĚJE v Praze, pomáhat lidem, kteří jsou na tom jinak než většina společnosti, lidem bez domova. Proto se i NADĚJE opět po roce poděje do Bohnic, do Rodinné zóny, do sekce Hraj si, bav se a vytvářej, a vy si budete moci u našeho stánku vyrobit vlastní placku (button) pro radost a povzbuzení sobě nebo někoho blízkého, na kom Vám záleží. 

Těšíme se na vás!  


Méně...
 
Ilja Hradecký převzal ocenění z rukou zástupců Nadace Charty 77

Ilja Hradecký převzal ocenění z rukou zástupců Nadace Charty 77

Už 28 let se vedle nás odvíjí mimořádný příběh pana Ilji Hradeckého a jeho odpovědi na volání světa okolo něj. Nadace Charty 77 mu
Více...
 
Ústředí NADĚJE Ilja Hradecký převzal ocenění z rukou zástupců Nadace Charty 77

Už 28 let se vedle nás odvíjí mimořádný příběh pana Ilji Hradeckého a jeho odpovědi na volání světa okolo něj. Nadace Charty 77 mu včera udělila Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. Převzal ji z rukou socioložky Jiřiny Šiklové a evangelického faráře a bývalého mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta.

 

Byl to pro nás v NADĚJI velký okamžik. Vnímáme cestu pana Hradeckého jako silný příklad pro nás všechny. Děkujeme za něj.

 

"Prostě jsme lidé, kteří potřebují pomoc, a jindy ji zase můžou poskytnout. To je realita. U nás je zprofanované slovo ´solidarita´. Ale to jsou prostě vztahy mezi lidmi. I když se neznáme, tak proč bychom si nemohli pomoct, když vidíme někoho v nouzi."

 

Reportáž České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90-ct24/218411058130523/obsah/622019-cena-frantiska-kriegla-pro-rok-2018

Hana Šimková
vztahy s veřejností


Méně...
 
Cenu Františka Kriegla pro rok 2018 získal Ilja Hradecký

Cenu Františka Kriegla pro rok 2018 získal Ilja Hradecký

Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla zakladateli a dlouholetému řediteli NADĚJE Iljovi Hradeckému za vytrvalou a občansky statečnou
Více...
 
Ústředí NADĚJE Cenu Františka Kriegla pro rok 2018 získal Ilja Hradecký

Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla zakladateli a dlouholetému řediteli NADĚJE Iljovi Hradeckému za vytrvalou a občansky statečnou pomoc lidem v nouzi.

 

Již před rokem 1989 umožňoval na své chalupě v Černé Vodě setkávání mladých lidí hledajících hlubší duchovní zakotvení. V roce 1989 začal se svou ženou pomáhat na pražských nádražích uprchlíkům z Rumunska. V roce 1990 založil občanské sdružení NADĚJE, které v křesťanském duchu poskytuje pomoc lidem v nouzi. Vybudoval z něj jednu z největších nestátních organizací poskytujících sociální služby v České republice.

 

V roce 1992 založil Společnost pro rozvoj potravinových bank a v roce 1994 Českou federaci potravinových bank.

 

Je uznávaným odborníkem na problematiku chudoby a bezdomovectví. Občanskou statečnost prokazoval průběžně, často musel čelit nepřátelským náladám, např. při převozu uprchlíků z Prahy k provizornímu ubytování do Jablonečku u Mimoně, kde místní obyvatelstvo zahradilo příjezdovou komunikaci barikádou. Stal se nepřítelem populistických politiků, kteří slibovali “vyčistit ulice od bezdomovců“. Dlouholetou vytrvalou prací se zasloužil nejen o současný rozsah činnosti a služeb NADĚJE, ale o celkový rozvoj sociálních a zdravotně sociálních služeb v České republice a v neposlední řadě o lepší vztah veřejnosti k lidem v nouzi vůbec.

 

Cena Františka Kriegla je udělována za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika. Oceňováni jsou jedinci, kteří riskují vlastní postavení, kariéru a často i život, aby prosadili názory a cíle, jež odpovídají humanistickým ideálům, demokracii a lidským právům a jež oni považují za správné. MUDr. František Kriegel byl jedním z nejvýznamnějších politiků pražského jara 1968 a jediným z československých politiků, kdo po odvlečení do Moskvy odmítl v Kremlu podepsat moskevský diktát.
Cena je udělována od roku 1987.

 

Porota:
Jan Dus, Martin Groman, Jana Horváthová, Miloš Rejchrt (předseda poroty), Břetislav Rychlík, Jiřina Šiklová, Jaroslav Veis

 

Dosavadní laureáti:
Vladimír Kadlec (1987), Jaroslav Šabata (1988), Jan Dus a Josef Zvěřina (1989), Miroslav Jasinski (1990), Peter Mariánek (1991), Petr Pithart (1992), Igor Blaževič a Jaroslav Štětina (1992), Milena Hübschmannová (1994), Vlado Čech, Karel Kryl a Josef Vavroušek - in memoriam (1995–1996), František Stíbal (1997), Kumar Vishwanathan (1998), Václav Trojan (1999), Jakub Polák (2000), Stanislav Milota a Miloš Rejchrt (2001), Miroslav Opatřil (2002), František Lízna a Tomáš Vlasák (2003), Petra Procházková (2004), Mária Machnig (2005), Yekta Uzunoglu (2006), Ondřej Cakl (2007), Jiří Voráč (2008), Jakub Štěrbík a Stanislav Vodička (2009), Alena Dernerová (2010), Libor Michálek (2011), Vladimíra Dvořáková (2012), Matěj Hollan (2013), Božena Fuková a Miroslava Pošvářová (2014), Činoherák Ústí, spolek (2015), sociální centrum Klinika (2016), Radek Banga (2017).


Méně...