Archiv zpráv

Letní prázdniny jsme v kláštereckém nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež zakončili dnem otevřených dveří. K naší radosti přivedl vysoký počet klientů.

Děti a jejich rodiče mohli na vlastní oči přesvědčit, že klub je bezpečným místem, kde mohou děti smysluplně trávit volný čas a kde najdou pomoc s přípravou do školy a řešením komplikovaných vztahů.

Navštívili nás i zástupci města Klášterec nad Ohří. Po roce a půl od přestěhování se do nových prostor na adrese Chomutovská 207 do klubu opět zavítali starosta Štefan Drozd, místostarosta David Kodytek a vedoucí odboru sociálních věcí, školství a sportu Zdena Janichová.

Děkujeme všem účastníkům akce za pěkné odpoledne.

Odkaz na fotogalerii ze dne otevřených dveří.

Benefiční akce „Dobrý den, tady NADĚJE“ už klepe na dveře. Přesně za týden proběhne v režii kolegyň z našeho azylového domu pro ženy ve Vršovicích.

A na koho se můžete těšit? 

Na spisovatelku Markétu Lukáškovou

Markéta se snaží šířit osvětu o vnímání psychických problémů nejen skrze své knihy. I ona se rozhodla podpořit naši benefiční akci a zúčastní se v bloku autorského čtení od 15 hodin.

A na svitavskou kapelu Hello Marcel

Personál našeho azylového domu si oblíbil její novější skladu, která nese název Píva. I tu si určitě budete moci poslechnout na koncertě, který začne na terase v osm hodin večer. 

Celý program dne je zde

Budete mít jedinečnou možnost poznat problematiku ženského bezdomovectví přímo v našem jediném azylovém domě určeném pouze pro ženy. Bohužel dlouhodobě sledujeme mírný nárůst zastoupení žen mezi lidmi bez domova. Ženy prožívají ztrátu domova odlišně než muži, mnohdy s většími emocemi. Cítí se sociálně vyloučené, osamocené. Důvody, které je přivedou na ulici, jsou podobné jako u mužů. Větší roli hrají problémy, které vyplývají z rozvrácených vztahů a související psychické problémy (například domácí násilí). Ženy bez domova také častěji vyhledávají pomoc psychologa a sociálních pracovníků. 

Můžete se předem přihlásit k facebookové události, anebo zkrátka rovnou přijďte.

Dozvíte se něco nového a také se pobavíte.

Těšíme se na vás!

Milí přátelé, s nástupem chladnějšího počasí jsme zjistili, že v našem šatníku v denním centru U Bulhara nám velmi akutně schází pánské oblečení, a to hlavně podzimní / zimní všech velikostí. Pokud se chystáte třídit šatník nebo vám leží doma už dlouho vyřazené pánské oblečení, budeme za něj moc rádi, resp. ne my, ale lidé bez domova, kteří do centra každý den přicházejí.

Oblečení můžete nosit kdykoliv v otevírací době centra: https://nadeje.cz/praha/phndcubulhara

Moc vám děkujeme!

Tomáš (25 let) se dostal do problémů po návratu z Anglie, kde pracoval prostřednictvím agentury. Ta ho ale nevyplatila, a tak zůstal 14 dní v Londýně na ulici. Zároveň ani neměl potřebné doklady pro návrat do ČR. Svízelnou situaci se Tomášovi naštěstí podařilo vyřešit, a tak se objevil v našem denním centru Bolzanova pro mladé lidi bez domova. S pomocí sociální pracovnice byl ubytován v rámci projektu Nejdřív střecha v jedné z našich nocleháren. Tomáš si přál našetřit peníze na opětovnou cestu do Londýna, nakonec rychle nalezl zaměstnání v ČR a do noclehárny přestal docházet.  

Dnes je to 7 let, kdy začal fungovat projekt Nejdřív střecha, u jehož zrodu jsme v roce 2014 stáli po boku s jeho iniciátorem a patronem Vojtěchem Sedláčkem. Od roku 2018 jeho administraci zajišťuje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.  

Člověk bez domova potřebuje nejdřív střechu nad hlavou a pomocnou ruku. Projekt mu umožní dostat až dva měsíce zdarma v noclehárně nebo azylovém domě. Od roku 2014 jen našimi službami prošlo 921 mužů a žen bez domova. Loni projekt pomohl sedmdesáti. A to je už pořádný kus práce, nemyslíte?  

Více o projektu: nejdrivstrecha.cz 

Foto je ilustrační 

Jelikož škola se už opět hlásí o slovo, zaměstnanci azylového domu NADĚJE v Litoměřicích připravili pro své nejmenší klienty rozloučení s prázdninami.

Hlavním bodem zdařilé akce, které se zúčastnilo okolo třiceti dětí s rodiči z azylového domu, byl program s litoměřickými hasiči. Ti během hodinového zábavně naučného programu představili svou pracovní techniku, popisovali provádění zásahových opatření a zodpovídali zvídavé dotazy.

Na závěr akce si její účastníci pochutnali na ugrilovaných buřtech a vyzkoušeli si sportovní hry na hřišti.

Velice děkujeme Hasičskému záchrannému sboru z Litoměřic za spolupráci.

Tohle je jeden z příběhů žen z azylového domu ve Vršovicích. Připojte se k naší benefiční akci Dobrý den, tady NADĚJE, která proběhne za necelé dva týdny, a kde se mimo jiné dozvíte více o problematice ženského bezdomovectví.  

Paní Marie je bez domova asi 3 roky, rok přespávala na ulici a poslední 2 roky využívá pomoc různých organizací. Vystudovala vysokou školu ekonomickou a má titul Ing. v oboru zahraniční obchod.

Vyrůstala v úplné a dobře zajištěné rodině. Myslí si, že otec byl psychicky nemocný, ale nikdy svůj zdravotní stav neřešil. Často měl hysterické záchvaty, vyhazoval věci z okna a dával jí a bratrovi nesmyslné tresty. Paní Marie je dodnes fyzicky špatně, když někdo křičí. Matka vždy byla na otcově straně a nikdy se dětí nezastala. Otec se po matčině smrti opakovaně pokusil o sebevraždu.

Paní Marie se vdala, s manželem neměli děti a byli dobře zajištěni. Manželství nebylo příliš šťastné, manžel ji někdy fyzicky napadal a byl závislý na automatech. Paní Marie začala hrát s ním a postupně se stala závislou. Se závislostí žila 20 let. Prvních 10 let zvládala hrát za své vlastní peníze, následně si musela začít půjčovat. Půjčovala si od rodiny, bankovních i nebankovních institucí, nakonec zneužila peníze z firmy, kde pracovala. V té době žila s přítelem, který o její závislosti nevěděl. Když zjistil, že vzala z firmy peníze, vyhodil ji z bytu. Poté žila u otce a automaty hrála dál. Otec kvůli tomu přišel o byt a odstěhoval se do domova důchodců. Paní Marie skončila na ulici. Automaty nehraje již asi rok, dochází do Sananimu na léčbu, kterou má určenu soudem. Musí splácet dluhy a škodu za trestnou činnost, kvůli které byla odsouzena. V azylovém domě bydlí poprvé v životě, v počátku jí byl pobyt hrazen z projektu Nejdřív střecha a byla ji poskytována potravinová pomoc, protože neměla žádný příjem.

Pracujeme na tom, aby život paní Marie dostal opět smysl, a věříme, že se nám to společně podaří.