Archiv zpráv

V rámci nového vizuálního stylu připravujeme také novou podobu webu. Rozhodli jsme se, že každá služba, kterou NADĚJE poskytuje, bude mít na novém webu samostatnou stránku. Pro ně je zapotřebí nových fotografií s uceleným stylem a s jednotící myšlenkou. Vymyslet takový koncept a dát vzniknout takovým snímkům není ovšem nijak snadné, zvláště při šíři našich služeb.

Proto NADĚJE navázala spolupráci s vedoucím ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Hynkem Altem. Rozhodli jsme se pro koncept s pracovním názvem „Přeskoč, přelez, vytáhni“, jehož základním rysem je pohyb vzhůru.

V těchto týdnech jezdíme po vybraných pobočkách NADĚJE a kreativní muž s fotoaparátem zachycuje okamžiky, které vytváří s některými z našich klientů. Zatím jsme navštívili děti v Plzni, obyvatele Domu pokojného stáří ve Vysokém Mýtě, klienty bez domova v Azylovém domě v Praze-Radotíně, v denním centru U Bulhara, v denním centru v Bolzanově i tam, kde lidé bez střechy nad hlavou přežívají, v lokalitách, do nichž nás zavedl terénní pracovník NADĚJE.

Děti s radostí skákaly na trampolíně, šplhaly na zeď a všechny naráz volaly: „Hynku, teď já, foť mě! Já jsem hvězda!“ Barevnými křídami psaly na chodník jméno oblastního ředitele NADĚJE: Dan Svoboda. Skoro to vypadalo, že i tato generace se začíná ve veřejných prostranstvích vypisovat ze své touhy po svobodě.

Do Domu pokojného stáří jsme jeli s obavami, zda klienti budou ochotni - a budou moci - vyslyšet naši prosbu o focení v pohybu. Jenže šestaosmdesátiletý pan Soušek, mimochodem po operaci obou kolen, vylezl na dětskou prolézačku dřív, než fotograf stihl zaujmout postoj. Když jsem se ho ptala, jak to, že po roce od operace tak svižně chodí, odpověděl bez váhání: „Já z vozejku utekl.“ „Pane Soušku, vy jste se proto, že na tom vozíku nebudete, prostě rozhodl, viďte?“ „Samozřejmě! Člověk si nesmí povolit! To nesmí být.“ Mezitím nás ovšem jednadevadesátiletá paní Kalvachová a čtyřiaosmdesátiletá paní Štifterová přerušily voláním z vrchu malé skalky: „Tak Soušku, nezdržuj a polez nahoru!“ Začala jsem velice litovat, že náš web nebude audiovizuální.

S lidmi bez domova jsme si zatím nejsilněji uvědomili křehkost celého projektu. Potřebujeme držet jednotící linku našich fotografií, tedy hru s pohybem vzhůru, ale nechceme porušit tenkou hranici mezi hrou a přílišnou stylizací klientů. A do té by bylo snadné sklouznout. Zkoušíme tedy různá prostředí, jdeme za klienty i do „jejich“ míst, do prostředí, kam „běžný občan běžně nechodí,“ jak řekl nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas vedoucí terénního programu NADĚJE Praha Aleš Strnad.

V dalších dnech čeká Hynka Alta focení klientů našeho programu pro sociálně ohrožené rodiny v Plzni a lidí s handicapem v Litoměřicích. A také odpověď na otázku, jak nafotit vzdělávací a duchovní služby NADĚJE tak, aby tyto snímky souzněly s celou sérií, která je focena v exteriérech.

Imponuje mi, jak zodpovědně bere pan fotograf celou věc. Dokonce natolik, že se rozhodl za NADĚJI běžet příští rok maraton. (Nevím, zda bude rád, že jsem to takhle zveřejnila. Víte, ono běžet maraton není jen tak. Přiznávám, že vycházím z předpokladu, že co je psáno, to je dáno. A mít jméno Hynek Alt v týmu, to je slušný mediální zásah.) Navíc pan fotograf pouze planě neslibuje, nýbrž skutečně trénuje. Možná ho potkáte. Poznáte ho snadno. Vizuální styl NADĚJE se mu líbí natolik, že si sám vyžádal naše sportovní tričko v bílém provedení.

Hana Šimková

média a vztahy s veřejností

NADĚJE vyhodnotila průběh zimy z pohledu mimořádných služeb, které poskytla lidem bez domova. Největší počet lidí během mrazivých nocí přijala nezisková organizace v Praze. Již počtvrté zavedla ve spolupráci s hlavním městem speciální zimní opatření, když otevřela Středisko pomoci Vackov. NADĚJE zde poskytla 10 329 noclehů lidem, kteří neměli kam jít.

„Od 1. prosince do 31. března jsme také otevřeli noční provoz v našem denním centru U Bulhara, kam byli přijímáni lidé bez domova ve špatném fyzickém stavu. Během zimy jsme zde řešili 892 případy,“uvedl ředitel NADĚJE Praha Jan Kadlec. „Současně jsme zavedli noční terénní služby. Průměrný počet kontaktů našich pracovníků s lidmi bez střechy nad hlavou přímo v terénu byl 17 za noc, tedy 2 083 celkem.“

Mimo Prahu NADĚJE vyhlašovala pravidelně mimořádný stav podle aktuálního počasí. V Ústeckém kraji organizace během nízkých teplot poskytla lidem bez střechy nad hlavou 3 760 noclehů. „Ve většině služeb máme plno stále. V mrazivém počasí jsme nuceni nabízet i nocleh na židli, abychom lidi ochránili před umrznutím,“ uvedl ředitel NADĚJE Litoměřice Aleš Slavíček.

V Liberci, Jablonci nad Nisou a Mladé Boleslavi NADĚJE v zimě zaznamenala nárůst klientů bez domova zhruba o jednu čtvrtinu oproti zbytku roku. Během lednových mrazů mimořádně nabídlo noční provoz denní centrum NADĚJE v Liberci. „Nejdůležitější údaj ze zimy je pro nás ten, že jsme nemuseli odmítnout ani jediného člověka z důvodu kapacity,“ řekla oblastní ředitelka NADĚJE Milena Havrdová.

Nouzové noční otevření denního centra NADĚJE

Mimořádná zimní noclehárna NADĚJE

Většina lidí z Roudnice si spojí NADĚJI s azylovým domem v blízkosti nábřežní cyklostezky směrem do Dobříně. Ale první sociální službou, která ve městě začala v roce 2006 působit, byl terénní program. Na jeho pracovníky můžete narazit i v dnešní době. Jako tenkrát chodí po ulicích a nabízejí pomoc různého druhu – od jednoduchého vyřízení dokladů, poskytnutí potravinové pomoci, nasměrování na sociální služby, řešení kontaktu s rodinou, doprovodem na instituce až po dluhové poradenství. Ve výčtu úspěchů mají i úspěšná vyřízení oddlužení. Pomohou asi 100 lidem ročně.

Velikou proměnou prošel městský jednopatrový objekt v ulici Sladkovského, právě ten vedle cyklostezky za kotvištěm. Bývalá městská ubytovna s nevalnou pověstí se od roku 2010 stala azylovým domem pro rodiny a muže. Ty tam jsou od doby, kdy se okolo povalovaly rozmontované vraky aut a do okolí v křiku duněly reprobedny. V azylovém domě byl nastaven běžný pořádek a objekt byl dokonce v roce 2014 z dotace EU za spoluúčasti města kompletně rekonstruován a vypadá dobře. Aktuálně se zaměřujeme na úpravu okolí. Ročně azylový dům pomůže více jak 150 lidem.

V roce 2014 byla do objektu azylového domu přidána menší služba krizové pomoci pro muže, která dobře zapadla do návaznosti pomoci. Současně byla na popud komunitního plánování zřízena služba sociálně terapeutické dílny. Dílna slouží lidem s mentálním, fyzickým a duševním handicapem a její vitríny jste si určitě všimli v Masarykově ulici naproti škole. Výrobky tam obdivují děti i dospělí.

Poslední službou zřízenou v Roudnici bylo v roce 2015 chráněné bydlení také pro lidi s mentálním, fyzickým a duševním handicapem. Nemusejí být v ústavu, ale mohou s nápomocí žít běžným životem.

NADĚJE by se během této dlouhé doby neobešla bez podpory vedení města Roudnice n/L, jeho sociálního odboru, drobných dárců a dalších podporovatelů. Srdečně bych jim chtěl jménem těch, kterým bylo pomoženo, poděkovat. Přispěli jste k tomu, že je „člověk člověku stále člověkem.“

Oslavu bychom rádi přenesli i do veřejnosti a proto jsme se rozhodli uspořádat v pátek 3. června odpoledne „Dětský den s desetiletou NADĚJÍ“. Najdete nás na různých místech ve městě. Na všechny čeká drobné překvapení a na každého desátého překvapení veliké.

Za zaměstnance NADĚJE, Mgr. Jan Kožešník, vedoucí pobočky

Kladete si někdy otázku, jak se to stane, že člověk skončí na ulici? A čím to je, že se mu nedaří z ní dostat? Snaží se dost, aby svoji situaci změnil? 

Možná vám odpoví pohled do tváří těchto lidí anebo jejich životní příběh, který si můžete přečíst. 

Výstava v jihomoravské metropoli se podařila opět ve spolupráci s IFMSA CŘ.  

Pražská pobočka NADĚJE pomáhá lidem bez domova už 25. rok. Zkuste jim dát naději i vy. 

Děkujeme!

Kapela Kateřiny band odstartovala festival Jeden svět 2016 v Liberci 4. dubna. Hledání domova - to je hlavní téma 18. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech. Tento festival se koná ve 33 českých městech. Organizace Člověk v tísni pozvala kapelu Kateřiny band, aby zahájila svými písněmi festival Jeden svět ne náhodou - NADĚJE je totiž organizace, která v libereckém kraji pomáhá hledat domov lidem, kteří ho ztratili. V rámci prvního večera mohli návštěvníci shlédnout dokumentární film "Nemusíš s láskou, stačí s citem". Domov je většina z nás zvyklá brát jako samozřejmost a začne mu věnovat pozornost, až když hrozí, že o něj přijde.

Český Siemens slaví první výročí svého programu na pomoc lidem bez domova Restart@Siemens. Vybraným osobám firma Siemens nabízí zaměstnání, jeden rok hradí náklady na bydlení a současně poskytuje sociální podporu a poradenství. V prvním roce Siemens zaměstnal pět osob bez domova a přijímání dalších vhodných kandidátů pokračuje. Programu Restart@Siemens udělila záštitu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, jeho partnery jsou neziskové organizace NADĚJE, Charita ČR a Armáda spásy.

Kde účastníci programu Restart@Siemens pracují?

Účastníci programu Restart@Siemens jsou zaměstnáni ve výrobních závodech společnosti Siemens v Drásově, Mohelnici a Trutnově a také v centru sdílených služeb v Ostravě. Vykonávají různé profese (CNC obráběč, dělník, skladník, účetní) a stali se plnohodnotnými členy svých týmů.

Jaké jsou po roce programu Restart@Siemens zkušenosti?

Nástup do stálého zaměstnání a budování nového domova pro tyto lidi představuje velkou zátěž, kterou nemohou zvládnout sami. Potřebují stálou podporu a poradenství v mnoha praktických záležitostech, povzbuzení a empatii. Většina z nich musí vyřešit své finanční závazky z minulosti, a je proto potřeba poskytnout jim pomoc jak při vyřizování administrativy, tak při jednání s úřady a věřiteli. Návrat do běžného života přináší i další výzvy - třeba jak naložit s volným časem.

Co přinesl rok programu Restart@Siemens jeho účastníkům?

Pět osob bez domova získalo zaměstnání, bydlení a plnou podporu. Za pomoci odborných dobrovolníků byla vyřešena dluhová past jednoho z účastníků programu, na řešení dalších se pracuje. Do pomoci novým kolegům se zapojily desítky dobrovolníků, řada zaměstnanců poskytla materiální podporu.

Siemens získal první místo v soutěži Top Odpovědná firma za sociálně prospěšný projekt.

Jak bude program Restart@Siemens pokračovat?

Pokračování programu bude probíhat ve dvou úrovních:

-           pracovní místa jsou k dispozici pro další vhodné kandidáty programu Restart@Siemens, podmínky se nemění;

-           na základě získaných zkušeností, které ukázaly, že podpora po dobu jednoho roku k úplnému návratu do běžného života nemusí být dostatečná, bude Siemens hledat další formy pomoci odpovídající individuálním potřebám účastníků programu.

O programu

Restart@Siemens dává lidem bez domova, kteří mají odhodlání, motivaci a sílu, příležitost začít znovu.  Kromě roční pracovní smlouvy, která může být prodloužena, firma Siemens jeden rok hradí účastníkům programu náklady na ubytování a také jim poskytuje stejné benefity, jako ostatním zaměstnancům v daných lokalitách.

Ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi Siemens vybírá jednotlivce, kteří mají předpoklady vrátit se do běžného života. Těm v souladu s jejich schopnostmi, znalostmi a zkušenostmi nabízí odpovídající pracovní místa ve výrobních závodech a prodejních jednotkách a roční pracovní smlouvu. Pokud se jednotlivci vybraní do programu osvědčí, mohou v práci pro Siemens pokračovat.  Armáda spásy, Charita ČR a NADĚJE doporučují do programu vhodné kandidáty, kterým pak po dobu jednoho roku poskytují sociální poradenství. S integrací do místních komunit účastníkům programu pomáhají podpůrné skupiny dobrovolníků z řad zaměstnanců společnosti Siemens.

Řekli o programu:

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, generální ředitel Siemens ČR

„Komplexní, individuální a dlouhodobá pomoc lidem bez domova má smysl, neboť je to jediná cesta, jak je navrátit zpět do běžného života. Lidé bez domova mají vůli a motivaci svou těžkou životní situaci změnit, ale bez dlouhodobé finanční, poradenské a sociální pomoci nemají šanci uspět.“

 „Všichni se umíme radovat z vlastního úspěchu, ale program Restart@Siemens nám dává možnost radovat se z každodenních pokroků těch, kdo již sami ve vlastní úspěch ztráceli naději. A to je odměna, kterou nelze vyčíslit.“

Mgr. Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí

„Na projektu Restart@Siemens je vidět, že když se chce, tak to zkrátka jde. Tedy nejen to, že spolupráce soukromé a veřejné sféry může fungovat a v tomto konkrétním případě pomáhat, ale hlavně to, že i když se někdo ocitne v krizové životní situaci, dostane šanci a rozhodne se ji využít, může to s pomocí ostatních opravdu dokázat.“

Mgr. Jan Vaněček, ústřední ředitel NADĚJE

„Program Restart@Siemens se osvědčil a je úspěšný. Cílená pomoc konkrétním osobám v oblasti zaměstnání a bydlení je nejlepší cestou k integraci znevýhodněných osob zpět do společnosti. Lze si jen přát více obdobných komplexních projektů zaměřených na podporu potřebným lidem.“

Celá tisková zpráva k dispozici zde.