Archiv zpravodajství

 
To je také prevence!

To je také prevence!

Před několika dny jsme v našem zařízení přivítali jedinělou návštěvu: třicet dětí ve věku deset až šestnáct let a pět pedagogů ze Speciální školy z
Více...
 
Jablonec nad Nisou To je také prevence!

Před několika dny jsme v našem azylovém domě přivítali ojedinělou návštěvu: třicet dětí ve věku deset až šestnáct let a pět pedagogů ze Speciální školy z Tanvaldu. Dlouho jsme přemýšleli, jak exkurzi pojmout. Jako přednášku nebo jako prohlídku? Ještě těsně před začátkem jsme přesně nevěděli..

Děti nám přivezly mnoho obrázků, na kterých byly zobrazeny jejich pohledy na bezdomovce. Nic nového – špína, alkohol, drogy. 

Po malém občerstvení jsme děti provedli zařízením. Byly překvapeny, v jak pěkném a především čistém prostředí naši klienti žijí. Pak jsme si společně sedli a povídali si o tom, jak je možné stát se bezdomovcem. Děti byly překvapeny podruhé, protože všechny se domnívaly, že jedinou příčinou jsou alkohol nebo drogy. Dalším překvapením bylo, že vedle základní pomoci, jakou je jídlo, oblečení a hygiena, se snažíme klientům pomoci i s nalezením cesty zpátky do normálního života, nalzením práce, narovnání jejich vztahů.

Hlavní myšlenkou celé návštěvy, bylo, že i když se člověk dostane dostane takzvaně na dno, vždy zůstává člověkem. Bylo vidět, že děti nad tímto faktem přemýšlejí a že celá návštěva měla smysl – v neposlední řadě i jako prevence. 

 


Méně...
 
Děkujeme za vaši solidaritu projevenou v Národní potravinové sbírce

Děkujeme za vaši solidaritu projevenou v Národní potravinové sbírce

Národní potravinová sbírka, na které spolupracujeme, probíhala letos 11. listopadu v 693 prodejnách po celé České republice. Zajistila 321
Více...
 
Ústředí NADĚJE Děkujeme za vaši solidaritu projevenou v Národní potravinové sbírce

Národní potravinová sbírka, na které spolupracujeme, probíhala letos 11. listopadu v 693 prodejnách po celé České republice. Zajistila 321 tun trvanlivých potravin a 41 tun drogistického zboží. Tyto zásoby budou sloužit celý rok jako pomoc např. v domácnostech seniorů v hmotné nouzi, matek samoživitelek, rodin ve finanční tísni a v azylových domech.

 

Vážíme si pomoci dobrovolníků a štědrosti nakupujících. Jsme rádi, že lidé přemýšlejí nad tím, co koupit, jak pomoci. Bylo to vidět na skladbě nakoupeného zboží. Letos se ve sbírce sešlo více drogerie a hygienických potřeb a v mnoha případech také kvalitnější potraviny.

 

Velmi vám děkujeme.


Méně...
 
Podpořte náš projekt: "Rehabilitace na čerstvém vzduchu"!

Podpořte náš projekt: "Rehabilitace na čerstvém vzduchu"!

Prosíme, hlasujte pro nás a pomozte zkvalitnit péči klientů nedašovské NADĚJE. V programu "ČSOB pomáhá regionům" jsme byli zařazeni do
Více...
 
Nedašov Podpořte náš projekt: "Rehabilitace na čerstvém vzduchu"!

Prosíme, hlasujte pro nás a pomozte zkvalitnit péči klientů nedašovské NADĚJE. V programu "ČSOB pomáhá regionům" jsme byli zařazeni do hlasování o Divokou kartu. Potřebujeme tedy získat co nejvíc hlasů od veřejnosti. Hlasovat můžete od 12. do 29. listopadu 2018 na adrese www.csobpomaharegionum.cz.

Projekt jsme nazvali "Rehabilitace na čerstvém vzduchu". Kliknete na něj, zadejte svou emailovou adresu, na ni vám bude zaslán odkaz, po jehož rozkliknutí se stane váš hlas platným. Prosíme o rozeslání výše uvedeného odkazu s prosbou o podporu vašim známým a dalším lidem s dobrým srdcem.

Děkujeme.

 

Pro vaši představu, jak bychom chtěli s našimi klienty rehabilitovat venku, přikládáme ilustrační fotografii venkovního trenažéru.


Méně...
 

Darujte nohy v teple lidem bez domova

 
Praha Darujte nohy v teple lidem bez domova

„To chce klid a nohy v teple,“ není od věci říci někomu, kdo je nastydlý a teče mu z nosu. Díky klidu a nohám v teple se totiž rychleji uzdravíme. A od nohou se právě také nejčastěji nachladíme. Lidem bez domova to hrozí tím spíš. A zvlášť v zimě, která už je za dveřmi. Takže aby se to nestalo, pomozte nám tomu předejít a DARUJTE NOHY V TEPLE


Za cílovou částku můžeme nakoupit 1000 párů ponožek a 500 párů bot. Nebo pořídit komplet jednoho páru bot + dvoje ponožky pro 1/3 z počtu 1 500 osob bez domova, kterým jsme schopni během zimního období poskytnout službu v denních centrech a na ulici.

 

Lidé bez domova potřebují vaši podporu – pomozte jim s námi zajistit nohy v teple, a tím i klid ke zvládání jejich nelehké situace.

DARUJI TEĎ

Děkujeme vám!


Méně...
 
Středisko NADĚJE U Bulhara slouží lidem bez domova již 11 let

Středisko NADĚJE U Bulhara slouží lidem bez domova již 11 let

Přesně na den před jedenácti lety, 1. listopadu 2007, jsme otevřeli Nízkoprahové denní centrum U Bulhara v Praze 2. Nízkoprahové znamená, že příchozím nejsou při
Více...
 
Praha Středisko NADĚJE U Bulhara slouží lidem bez domova již 11 let

Přesně na den před jedenácti lety, 1. listopadu 2007, jsme otevřeli Nízkoprahové denní centrum U Bulhara v Praze 2. Nízkoprahové znamená, že příchozím nejsou při vstupu kladeny žádné podmínky.

 

Zdarma nabízíme stravu, hygienu, sociální a psychologické poradenství, zprostředkování noclehu. Mužům i ženám od 27 let. Od počátku je zde k dispozici i ordinace praktického lékaře. Postupně se přidala gynekologie, stomatologie a psychiatrie.

Toto středisko navazuje na službu denního centra, kterou jsme provozovali již od listopadu 1992 v Bolzanově ulici.

 

Zajímá vás, jak je středisko vytížené?

V jeden moment můžeme pomáhat až 80 lidem, denní kapacita je 350 osob.

Například v listopadu roku 2017 navštívilo středisko v průměru 184 osob denně.

Celkově za rok 2017 zde v denním průměru využilo možnost osprchovat se 42 osob bez domova a převléknout do čistého ošacení 23 lidí.

 

Lidé bez domova potřebují vaši podporu - Pomáhejte s námi!

Daruji teď

Děkujeme!

 

Nedávno jste se k nám mohli přijít podívat v Den otevřených dveří. Pro toho, kdo nestihl, máme alespoň malou ochutnávku

Virtuální prohlídka

 

 


Méně...
 
Příběh o naději manželů Dominiky a Dana

Příběh o naději manželů Dominiky a Dana

Pamatuji si dny, kdy jsme na tom byli hodně špatně. Každý den shánět drogy, práce žádná.
Více...
 
Liberec Příběh o naději manželů Dominiky a Dana

Pamatuji si dny, kdy jsme na tom byli hodně špatně. Každý den shánět drogy, práce žádná. Pořád žebrání peněz od rodičů. Tak nějak jsme si říkali: "Jo, přestaneme." Nejhorší bylo, že chtěl vždycky jen jeden, ale ten druhý už ne. Popravdě můžu říct, že jsem si nikdy nemyslela, že bychom to mohli někdy zvládnout. Zdá se to dost těžké, ale stačí opravdu jen chtít. 

Každý den byl vlastně stejný. Vstát a shánět. Buď peníze a pak drogy, nebo rovnou drogy. Pořád jsme se jen hádali, dělali si jen naschvály. Chvíli jsme pracovali, ale když dealer neměl čas, tak shánění drog bylo přednější než práce, takže jsme šli radši shánět a do práce jsme nešli. Pak jsme začali chodit do NADĚJE. Moc se nám tam nechtělo, ze začátku jsme se styděli. 

V té době už jsme byli na ulici a spali v opuštěným kamionu i s naším pejskem. Jak se říká, pes je nejlepší přítel člověka. Opravdu to tak je. Pejsek s námi zažil spoustu ošklivých věcí, a proto mu teď dopřávám jen to nejlepší, zaslouží si to. Takto jsme žili asi tři měsíce. Můžu říct, že to bylo dost hrozné. 

V NADĚJI se nám snažili hodně pomoct, ale pokud ten člověk nechce, tak s tím bohužel nikdo nic neudělá. Také rodina, jak ode mne, tak i od manžela, se snažila nám pomoci. Ale prostě pokud sami nechceme, tak to stejně nevyjde. I když jsme kolikrát viděli, jak moc ostatním tímto ubližujeme. 

Pak jsme si našli práci v neziskové organizaci a začali chodit do práce - z ulice. První výplata padla na drogy, ale pak jsme si „naštěstí" oba řekli, že bychom chtěli přestat brát a najít si byt a začít žít normálně. Věděli jsme, že pokud nepřestaneme, tak spolu zůstat nemůžeme. 

Dál jsme chodili do NADĚJE a do práce. V NADĚJI jsme poznali skvělý lidi, kteří nám pomáhali. Když jsme měli problém, tak jsme šli do NADĚJE. Klidně si i jen promluvit, vždycky nás vyslechli a poradili. Jsou to fakt moc úžasný lidičky. No a když jsme měli další výplatu, tak jsme začali shánět byt. 

Řekli jsme si, že drogy si už nekoupíme, a tak se i stalo. Není to jednoduché přestat, ale zvládnout se to dá. Byt jsme našli, zaplatili, ale na nic jiného nám už nezbývalo. Pak jsme se nastěhovali a chodili dál do práce. Mezi lidi jsme ze začátku moc nechodili. Báli jsme se, abychom si zase nedali pervitin. Takže jsme byli pořád doma nebo v práci. Hodněkrát jsme přemýšleli, že bychom si chtěli dát, ale vždycky jsme si řekli, že přece nechceme skončit tak jako předtím. Čas šel dál.

Teď je to už skoro 4 roky, co jsme v pohodě. Vzali jsme se. Měli jsme krásnou svatbu, kterou jsme si opravdu užili. Ale užili jsme si ji jen proto, že jsme přestali brát. Můžu říct, že nás ten normální život začal bavit víc než s těmi drogami. Hlavně je úžasné mít poblíž svoji rodinu. Každopádně by si všichni měli uvědomit, že rodinu máme jen jednu, tak bychom si jí měli dost vážit a ne jí ubližovat.  Protože u toho života s drogami zažijete jen shánění drog a nikdy ne to hezký. Třeba oběd u rodičů, nebo shánění dárku na Vánoce. 

Chtěli bychom poděkovat VŠEM pracovníkům z NADĚJE, NAŠÍ rodině, že tu pro nás pořád byli. Za to, co pro nás dělali a hlavně jak se k nám moc hezky chovali. Určitě to není jednoduchá práce, pracovat s drogově závislými, závislými na alkoholu a s lidmi bez domova. Myslím si, že je to dost psychicky náročná práce, a moc si vážím těchto lidí. 

Přejeme všem, aby se z toho také dostali. Všem držíme palce. Hlavně nezapomeňte, rodinu máte jen jednu!!!

 

Dominika a Dan, bývalí klienti nízkoprahového denního centra Liberec

23. října 2018


Méně...