Archiv zpráv

Přejeme si, aby lidé s Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence věděli, že se mají na koho obrátit.

Chceme, aby pečující, kteří se doma starají o své blízké s demencí, měli možnost odpočinku a čas na sebe a svůj život.

Demence nemá být tabu. Nechat si pomoct není ostuda.

Proto jsme ve spolupráci se zlínskou střední filmovou školou, Creative Hill College, vytvořili video pro denní stacionář pro lidi s demencí ve Zlíně, abychom bourali tabu okolo této nemoci a abychom ty, kterých se téma týká, ujistili, že jsme tady pro ně. Že na to nejsou sami.

VIDEO KE ZHLÉDNUTÍ NÍŽE NA STRÁNCE

Starosta Klášterce nad Ohří Štefan Drozd popsal v reportáži regionální televize TV-Focus, jak ve městě probíhá pomoc lidem z Ukrajiny, na které se podílí rovněž naše pobočka NADĚJE.

Ve Středisku NADĚJE na adrese Chomutovská 206 jsme zřídili výdejní místo potravinové a materiální pomoci pro ukrajinské občany. Otevřeno je od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 17:30 hodin a v pátek od 8:00 do 15:30 hodin.

Na stejné adrese a ve stejný čas funguje i sběrné místo materiální a potravinové. Aktuálně pro ukrajinské občany nejvíce potřebujeme trvanlivé mléko, pohanku, konzervy, paštiky, cukr, čaje, dětské piškoty, šampony na vlasy, sprchové gely a toaletní papíry.

Děkujeme všem, kteří pomáhají.

V Chomutovské 206 také působí naše nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, kde ve všední dny rádi uvítáme ukrajinské děti a poskytneme jim příjemné a bezpečné prostředí pro trávení volného času. Dospělým potom nabízíme pomoc s hledáním zaměstnaní, při jednání s úřady a vyřizování sociálních dávek. Stačí přijít do našeho klubu, odkud podle potřeby odkážeme na naše další služby – terénní programy v rodinách a dluhovou poradnu.

V případě dotazů se neváhejte obrátit na naši kontaktní osobu Bohdanu Šumavskou na telefonním čísle 770 136 823.

Zdroj videa: www.youtu.be/MST2RE4-G4c, čas 2:05.

Vedoucí litoměřické pobočky NADĚJE Petra Smetanová shrnula v reportáži ČT24, jak na Litoměřicku pomáháme lidem z Ukrajiny.

Naši pracovnící z litoměřických týmů Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Terénního programu mapují od začátku uprchlické krize potřeby ubytovaných ukrajinských osob ve městě a přilehlém okolí, nejčastěji přitom pracují s matkami a jejich dětmi.

Zároveň je naše Centrum duševního zdraví v Terezíně připraveno ukrajinským dětem a mládeži poskytnout podporu a pomoc se zpracováním traumatických zážitků.

Cenu Gratias 2022 v kategorii Sociální práce získala Pavlína Břeňová. Velice si vážíme tohoto ocenění a naší kolegyni blahopřejeme.

V rámci Světového dne sociálních služeb byla 15. března předána ocenění Gratias 2022.

Cenu vyhlašuje každoročně MPSV, které přijalo letos 128 nominací v pěti různých kategoriích.

Pavlína Břeňová pracuje jako sociální pracovnice v terénní službě a v NZDM ve vyloučené lokalitě v České Třebové. Zároveň je vedoucí pobočky.

Kromě této náročné práce je zapojena i v několika pracovních skupinách v rámci NADĚJE i v rámci krajských a městských struktur.

Za loňský rok jsme pomohli 89 ženám, z toho 69 mělo zkušenost s domácím násilím, 52 pak ze strany partnera/manžela.

Včera okolo třetí hodiny ranní volalo neznámé číslo, což je běžná praxe. To, že volali v otázce závažného domácího násilí, bohužel také. Žena a dvě děti nakonec skončily v nemocnici, kde zůstanou pár dní na pozorování. Pak budou následovat další kroky, které povedou k zajištění bezpečí jak pro ženu, tak i pro její děti. Zlomená lícní kost a děti s podezřením na otřes mozku. V otázce dětí vždy zamrazí. Zvláště pak, když máme azylový dům pouze pro ženy. V takových případech nezbývá než odkázat na pomoc jiné organizace. Někdy se také stane, že děti skončí u příbuzných a maminka u nás. Ta pak bojuje ze všech sil o to, aby byla s dětmi co nejdříve, a to v bezpečí bez pocitu strachu. 

Není nic horšího než násilí přihlížet. Dělat, že není. Týrané ženy žijí ve strachu a častokrát ne o sebe, ale právě o děti. Neváhejte jim podat pomocnou ruku. Ale nenuťte. Někdy i jen rozhovor, který dodá ženě odvahu, nebo možnost sdílení je víc než přehlížení.

Pokusů udělejte několik. Nevzdávejte to jen proto, že to napoprvé nevyšlo. Že neuposlechla vaše rady typu "odejdi“, „tohle si nemůžeš nechat líbit“, „pojď k nám a nezůstávej tam". Strach, který zažívají, je hlubší, než si dokážeme představit. To stejné platí i pro muže, kteří domácí násilí zažívají taktéž, jen se o něm tolik nemluví. Očekává se, že jim se to stát nemůže, jelikož mají sílu a autoritu. Bohužel. Neměli bychom opomínat ani je. 

Nikdo by nic takového zažívat neměl. Nikdo nám nedal do rukou právo získávat si respekt násilím. Protože se vždy snažíme nacházet cestu, jak problém řešit, podporujeme myšlenku Diakonie, která vede program Stop násilí. Ta se s lidmi, kteří se dopustili něčeho podobného na svém partnerovi, snaží pracovat a dopomoct jim ke změně, díky které se v budoucnu vyvarují agrese. Díky za to, že věci nejsou vždy jen černobílé!

https://youtu.be/6pKVOHnAGHg

Irena Burmeková, vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích

Nejpočetnější skupinou utečenců v Česku jsou zejména matky s dětmi. Právě na tuto skupinu se proto zaměřili sociální pracovníci z Centra duševního zdraví NADĚJE v Terezíně. Zúčastnili se školení na téma, jak s uprchlíky pracovat.

Jaké jsou základy psychologické první pomoci, popisuje vedoucí centra Robert Krejčí: „Jde o to, aby měli možnost sdílet své pocity. My je v tom nebudeme nijak omezovat nebo jim je nějak zakazovat – naopak. My chceme, aby své pocity vyjádřili a aby je uměli vhodným způsobem třeba odložit.“

Konkrétní terapeutické techniky, jak pracovat s nejmladšími uprchlíky, popisuje vedoucí litoměřické pobočky NADĚJE Petra Smetanová: „U dětí lze využívat třeba kresbu nebo i práce s plyšovými zvířaty. Jsou různé techniky, jak jazykovou bariéru překonat.“

Celá reportáž je k poslechu na webu Českého rozhlasu Sever.