Litoměřice

Tuto sobotu 11. 08. 2018 proběhl již druhý ročník Orientačního běhu NADĚJE. Oproti loňskému roku nám počasí opravdu přálo. Tudíž mohli závodníci vyběhnout na obě přichystané trasy. Náročnější trasa byla dlouhá přibližně 6 km, na rozdíl od trasy druhé, která byla určena nejmladším závodníkům a maminkám s kočárky, ta měřila přibližně 1 km.

Obě trasy startovaly na vrcholu Mostné hory u restaurace Legendy a obě se zase potkaly v oblasti Pokratického potoka, kde proběhlo vyhlášení a odměnění závodníků. Klobouk dolu nejmladší závodnici, které bylo pouhých 10 měsíců. V cíli se mohli zúčastnění zastavit v dílničce, kde si mohli vyrobit z korálků náramek na ruku či náušničky. Samozřejmě na všechny čekalo i drobné občerstvení, které si závodníci opravdu vychutnávali.

Za finanční podporu jsme velice vděční. Rádi bychom touto cestou proto poděkovali firmě HENNLICH s.r.o. a Ústecké komunitní nadaci za jejich podporu. Dále patří velké DÍKY dobrovolníkům, které se podíleli na přípravách a organizaci běhu a ten největší DÍK patří všem běžcům, kteří se toho nebáli a vyběhli v těchto parních dnech na trať.

Touto cestou bychom rádi vyjádřili vděk výrobci elektřiny ČEZ, který nám poskytl grant na pořádání výletů pro děti z nízkopříjmových rodin. S dětmi jsme navštívili mnoho zajímavých a zábavných míst.

Navštívili jsme adventní trhy v Ústí nad Labem, zoologické zahrady v Děčíně a Ústí nad Labem, kde děti poznaly nová zvířata, které neznaly. Dále jsme s dětmi jeli do IQ Parku v Liberci, kde si děti procvičily své znalosti a dovednosti a vyzkoušely, jak některé věci vlastně fungují.

V úmorném horkém počasí jsme jeli do Štětí a na Píšťanské jezero, kde se děti i vykoupaly. Dalším výletem byl výlet do Tobogaparku v Praze, kde se děti vyřádily v zábavném centru a zároveň poznaly krásy našeho hlavního města Prahy. Děti si výlety užily a zároveň získaly nové zkušenosti a poznatky. Děkujeme skupině ČEZ za podporu.

Pracovníci chráněného bydlení a sociálně terapeutické dílny připravují pro klienty služeb vždy zábavný a pestrý program na letní dny. Letos tomu je stejně tak. Během těchto letních dnů toho stihli už spoustu.

První akcí byla exkurze, která proběhla už v úterý 19. 06. 2018, kdy klienti NADĚJE vyrazili společně s pracovníky navštívit místní hasičský záchranný sbor přímo na jejich základnu. Hasiči, kteří představovali prostory a pomůcky byli velice ochotní. Klienti si mohli poslechnout i několik zajímavých zkušeností a příběhů záchranářů, které získali během svých odpracovaných let.

Další v pořadí byla canisterapie. Ta proběhla v prostorách sociálně terapeutické dílny, kam klienty a pracovníky přišel navštívit pes Harry. Harry je chrt, kterého si adoptovala pracovnice sociálně aktivizační služby NADĚJE, paní Věra Hamerníková. V Irsku, kde Harry celý život žil, byl vedený k tomu, aby vyhrával dostihové závody, stal se dokonce i několikrát šampiónem, ale když odpracoval, co musel, nečekal ho hezký osud.  Na štěstí lidé z útulku v Proboštově se snaží těmto pejskům pomoci. Umožnili tedy Harrymu dostat se do Čech, kde na něho už čekala pracovnice Věrka společně s rodinou. Od prosince minulého roku Harry pod vedením Věry aktivně pracuje na tom, aby lidem mohl předávat svůj klid a vyrovnanost. Vzít na sebe alespoň z části starosti lidí, kteří to nemají v životě jednoduché a to sice formou canisterapie. Canisterapie s Harrym je pro klienty chráněného bydlení a sociálně terapeutické dílny obrovským přínosem. 

Dále se nezahálelo a vyrazilo se na výlet lodí Porta Bohemica. Počasí příliš nepřálo, ale i přes chlad a vítr si klienti a pracovníci plavbu naplno užili. Nalodili se v Litoměřicích a pluli po Labi až do Ústí nad Labem, kde vystoupili a vlakem se dopravili zpět.

Klienti chráněného bydlení v Litoměřicích pokračovali s programem i nadále a to tak, že naplánovali setkání u táboráku společně s bývalými i stálými pracovníky chráněného bydlení. Opekli si buřty a klobásy, dozvěděli se o sobě navzájem něco nového a po takto příjemně stráveném odpoledni se rozešli do svých bytů.

„Nyní už se všichni těšíme na další společný turnaj v šipkách či na výlet pod Radobýl, který je naplánovaný už na příští týden.", sdělil klient chráněného bydlení.

„Rádi bychom tímto poděkovali týmu hasičského záchranného sboru v Litoměřicích za umožnění návštěvy základny a výklad. Také nesmíme s poděkováním zapomenout na paní Věru Hamerníkovou a pejskovi Harrymu za jejich práci, kteří v současné době navštěvují a věnují se klientům pravidelně, průměrně jedenkrát týdně.“, dodala vedoucí sociální pracovnice sociálně terapeutické dílny NADĚJE v Litoměřicích Bc. Kateřina Drbohlavová.

Horké letní dny, rozpálený asfalt, tráva spíše zlatavá než zelená, v řekách málo vody, přesně takto to momentálně na severu Čech vypadá.  My jsme se toho ale nebáli a vydali se v hojném počtu s klienty sociálně terapeutické dílny a chráněného bydlení NADĚJE na výlet do Ploskovického zámku. Vyrazilo nás celkem 15. Nechali jsme se autobusem odvést až na místo a rovnou jsme zamířili směrem k zámku, kde na nás čekala už paní průvodkyně. Provedla nás celým zámkem i podzámčím a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací, jako třeba na co se používaly historické nádoby, které byly v zámku vystavené nebo jaký byl koníček samotného pana císaře. V zámeckém nádvoří jsme si pak s chutí dali zmrzlinu a občerstvili se. Zbývalo ještě několik minut do odjezdu autobusu tak jsme si čekání zkrátili procházkou po zámeckém parku, kde jsme si prohlédli pávy, pávice a jejich malá pávata.

„Výlet se mi moc líbil. Nejvíc ze všeho se mi líbila prohlídka sklepů, kde byly krásné kašny a chládek, který byl k nezaplacení.“, sdělil jeden ze zúčastněných klientů.

Hned první den jsme se vydali autobusem směr indiánská vesnička Rosehill nedaleko Děčína. Zde se nám věnovali tematicky odění indiáni, díky kterým jsme se dozvěděli, jak například indiáni lovili zvěř, jaké bylo jejich nejposvátnější zvíře či z kolika jelenů se vyráběly šaty pro indiánku. Místní indiáni nám během dne předvedli skvělé divadelní vystoupení a v závěru programu si děti dokonce mohly i zasoutěžit a získat odměny.

V úterý jsme si jakožto správný indiánský kmen všichni vyrobili čelenku a náhrdelník na krk. Odpoledne děti mohly vidět, jak se vyrábí luk a co je k jeho výrobě potřeba. Poté probíhala dovednostní soutěž v hodu oštěpem, která měla u dětí veliký úspěch. Během celého dne jsme si také stihli zahrát frisbee nebo si zaházet a zakopat s míčem.

Středa byla pro nás všechny dalším dnem plným zážitků. Zvládli jsme cestu do Terezína, na konci které nás mile přivítali na koňské farmě. Všichni účastníci si vyzkoušeli práce spojené s úklidem stájí a péčí o koně a poté se za odměnu mohli svézt. I přes prvotní obavy se nakonec na konících svezli úplně všichni. Odpolední program byl zaměřen na zkoušku zraku. Děti při této aktivitě využily své znalosti a dovednosti k tomu, aby například nakreslily sněhuláka, ochutnaly nejrůznější druhy potravin nebo spočítaly počet uzlíků na nataženém lanku mezi stromy a to vše poslepu! Všechny musím pochválit, jelikož tyto úkoly nebyly vůbec lehké a naši mladí indiáni se jich chopili s nadšením. V mezičase jsme si stihli zahrát i hru jako je „krvavé koleno“ nebo „cukr, káva, limonáda“.

Zoo v Ústí nad Labem na nás čekala ve čtvrtek, kdy jsme celý den odstartovali cestou vlakem do Ústí. Když jsme dorazili na místo, děti byly nadšené! V Zoologické zahradě jsme mohli vidět tolik exotických a nevídaných zvířátek, že je těžké vybrat jen jedno, které by nás nejvíce zaujalo. Během procházky po Zoo děti využily možnosti zařádit si na přilehlých hřištích s různými prolézačkami i vědomostními úkoly.

V pátek nás čekala poslední indiánská procházka přírodou. Pracovníci, tedy vedoucí tábora pro děti připravili hru s názvem „šipkovaná“ a jak už sám název napovídá, děti se vydaly na cestu značenou šipkami. Než se celý kmen vypravil, bylo ještě potřeba říct si, jak se náš kmen vlastně jmenuje. Nakonec zvítězil návrh „Nadějáci“. Po cestě nehledali Nadějáci pouze šipky, ale také měli za úkol hledat barevné fáborky, u kterých se v okruhu pár metrů ukrýval tajný vzkaz s otázkou a úkolem. Mezi záludnými otázkami byl například dotaz: „Kdo z vás ví, jak se jmenují indiánské boty a z čeho se vyrábí?“. Jedním z úkolů bylo „Postavte z přírodnin domeček pro skřítky“ nebo třeba „Poskakuj na jedné noze tak dlouho, jak můžeš.“ V závěru cesty na nás čekal poklad v podobě opékání buřtů. Na úplný závěr byla oceněna první tři místa z celotáborové soutěže, samozřejmě odměněni za účast a snahu při soutěžích byli i všichni ostatní. Odměny všem indiánům udělaly neskutečnou radost.

Tento projekt byl podpořen z prostředků Fondu Hennlich s.r.o. administrovaného Ústeckou komunitní nadací, tudíž jim a také městu Litoměřice patří velký dík za darované finanční prostředky a podporu, díky kterým se tento neskutečně nabitý tábor stal skutečností. Další obrovské díky patří všem pracovníkům, kteří se podíleli na plánování a organizaci celého tábora.

Žaneta Maťáková, sociální pedagog azylového domu pro rodiny s dětmi

Lidé, kteří mluví o tom, že by rádi někomu pomohli je na světě opravdu hodně, ale těch, co pro to opravdu něco udělají, zdaleka tolik není.

Je nám ctí, že právě my jsme mohli poznat lidi, jako jsou majitelé Bazar Villa Bads ze Zimoře.

Zareagovali na poptávku po lednicích a jednu lednici nám nabídli. Nakonec pomohli rodinám v tísni vybavit hned dvě domácnosti potřebnými věcmi. Darovali například jídelní stůl, židle, sedačku, skříně, mikrovlnné trouby a opravdovou třešničkou na dortu byl kočárek pro dvojčátka, který mamince v očekávání vytrhl hned dva trny z paty.

Za to jim patří obrovské DÍKY! DÍKY! DÍKY!