Jablonec nad Nisou

     Sbírka potravin se tentokrát konala v sobotu 12.11. po svátku svatého Martina a počasí  ani zdaleka nepřipomínalo zimu, naopak byl jasný, prosluněný den.  Na pomoc se dobrovolně přihlásili i někteří klienti azylového domu, dále pak pracovníci zařízení i jejich rodinní příslušníci.

     Sbírka trvala od 8,00 do 18,00 hodin, a dle sdělení ředitele Potravinové banky Liberec pana Josefa Vlčka její výsledek překonal všechny nejodvážnější předpoklady, které moc optimistické nebyly.

     Díky úžasným dobrovolníkům a štědrým nakupujícícm se v sobotu podařilo získat do potravinové banky v Liberci neuvěřitelných 20 tun potravin, hygieny a drogerie.

     V této chvíli probíhá v potravinové bance roztřídění, zvážení a zaevidování celé sbírky, poté začne distribuce k samotným odběratelům.

     Vzhledem ke složité době, ve které se nyní nacházíme, je to krásný výsledek a znovu to dokazuje, že většina lidí je dobrých a že jim není lhostejný osud těch, kteří se dostali do těžké životní situace.

Děkujeme !

Míla Havrdová, oblastní ředitelka

Minulý týden bylo na nízkoprahovém centru v Domě Naděje Za Plynárnou rušno! Sešli se zde zaměstnanci obou středisek, aby s klienty vyráběli výrobky, které budou určeny jako dárky pro Benefici konanou v kině Varšava v Liberci v říjnu. 

Materiál pro výrobky byl pořízen z daru Nadace Preciosa a zhruba dvacet klientů pod vedením zkušených pracovnic vyráběli u stolu podložky z korálků, které mohou sloužit například pod hrníček či pod myš k počítači.

Nálada byla dobrá a ruce šikovné. Za pár hodin vznikla celá plejáda tvarů a barev výrobků, které potěší nejen naše donátory a sponzory, ale i přátele, kteří nám fandí a podporují nás.

Děkujeme za výborný nápad a někdy příště ZDAR DOBRÉ VĚCI!

Míla Havrdová.

     Od 1.9. 2022 do 30. 11. 2022 proběhne opět akce pod názvem milostivé léto, kdy se dlužníci mohou zbavit svých dluhů vůči veřejnoprávním subjektům.

     Veřejnoprávním subjektem je například: zdravotní pojišťovna, Česká televize, Český rozhlas, ČEZ, krajské nemocnice, městské dopravní podniky a další organizace, které vede či vlastní obec, kraj či stát.

     Dohnaly vás závazky vůči výše uvedeným subjektům a přešly do exekučních řízení před datem 28. 10. 2021? Pokud ano, tak se jich můžete v době trvání Milostivého léta zbavit uhrazením jistiny (původního dluhu) a odměny exekutora ve výši 1 815 Kč. Veškeré příslušenství – úroky, penále, poplatky advokátům aj. vám budou prominuty a exekuce skončí.

     Oproti minulému Milostivému létu musí nyní exekutoři do 15 dnů odpovědět na Váš doporučený dopis, ve kterém je informujete o tom, že chcete využít této akce a zároveň je žádáte o vyčíslení dlužné částky a čísla účtu, na který máte zaslat peníze.

     Pokud potřebujete poradit, tak se můžete obrátit na naše středisko NADĚJE – terénní program v Dlouhé ulici v Jablonci nad Nisou na telefonním čísle 488 588 732 nebo 732 332 097. Svůj dotaz můžete také zaslat emailem na lucie.kretschmerova@nadeje.cz či se podívat na webové stránky www.milostiveleto.cz.

Lucie Kretschmerová, vedoucí střediska

Vážení dárci,

potýkáme se s nedostatkem dětského oblečení ve vel. 116 - 170. 

Dále rádi přijmeme také již nevyužité školní tašky a batohy, abychom mohli usnadnit dětem start do nového školního roku. 

Případné dary přijímáme ve středisku Dlouhá - terénní program, Dlouhá 25a, Jablonec nad Nisou. Každou středu od 13-16h nebo po telefonické domluvě na číslech: 488 588 732, 732 332 097, 732 332 274. Předem děkujeme.

za středisko Dlouhá Bc. Lucie Kretschmerová, vedoucí střediska.

            Když jsem zhruba před měsícem řekla před svou rodinou, že se chystám na pouť, viděla jsem jejich překvapené výrazy. „Na Matějskou?"“ Jak je vidět, lidé mají pouť spojenou s atrakcemi a cukrovou vatou. Ve výkladu se dozvídám, že pouť dříve znamenala vzít na sebe vážný náboženský závazek a poutník symbolizoval člověka, který putuje po této zemi k věčnému životu.

       Otvírám instrukce od Nedašováků, kteří nás srdečně k tomuto zážitku zvou, jedná se již o druhý ročník této mimořádné akce. Musím říci, že čtení mě mírně znepokojuje – první den 39 km, druhý den 14,5 celkem tedy téměř 55 km. Je to v mém věku moudré, co mě čeká? Pomoc hledám u svého mladšího syna, učitele tělocviku. Zasype mě spoustou odborných rad, co všechno si musím dopředu koupit, jaký trénink musím dopředu zvládnout a čím vším se musím v lékárně vybavit pro případ krize.

       Čtu v Bibli v Matoušově evangeliu „Těchto dvanáct Ježíš vyslal a na cestu jim dal pokyny: nechoďte mezi pohany a nevcházejte do samařských měst. Raději jděte k těm Izraelcům, kteří se Bohu odcizili, a rozhlašujte, že Boží království je blízko, uzdravujte nemocné, mrtvé probouzejte k životu, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Co jste zdarma dostali, zdarma rozdávejte. Neberte si na cestu zavazadlo s náhradními šaty či obuví, ani hůl na obranu. Když vstoupíte do domu, pozdravte přáním pokoje.“

       S vírou balím malé zavazadlo a ve čtvrtek se se svými přáteli z Čech vydáváme vstříc tomuto nevšednímu a pro mě zcela novému dobrodružství.

       Večer dorazíme do vesnice Brumov, odkud druhý den ráno startujeme naši pouť. V 6.30 se setkáváme s ostatními Nedašováky a všichni společně - celkem 11 lidí - s odhodláním vyrážíme.  Jdeme krásnou přírodou, členitou a zajímavou, lesy střídají vesnice, kopečky údolí, občas se zastavíme u kaple či jiné památky, o které Petr umí zajímavě vyprávět. Martinka nás zase učí modlitby. Čtou se Poutní písně a Žalmy. Cestou nás také čekají milá zastavení – „čerpací stanice“. Jednou s chladivou kofolou či nanuky, jindy s čerstvou kávou. Vždy tam je poslán člověk, který nás obslouží a motivuje k další cestě. Přestávky jsou ale krátké, cíl je ještě velmi daleko. V poledne již je opravdu nesnesitelné horko, pot teče po zádech, není kam uniknout. Ještěže nás čeká oběd ve Vizovicích.

       Poté pokračujeme dál. Procházíme krásné moravské vísky, jsou vidět upravené domy i zahrady, všichni nás srdečně zdraví. Poslední tři kilometry před Kašavou vymýšlíme plán, jak cestu zkrátit, přeci jenom nohy už nemohou, začíná se šeřit… Dle rčení ze známého filmu „je to dál, zato horší cesta“ jdeme zkratkou přes les. Najednou mám divný pocit, neznámé místo, ztracená lesní cesta, nulový signál na telefonu, civilizace ta tam... Nohy se pletou a v hlavě spousta otázek. Nečeká nás snad noc v lese?

       Nakonec vše dobře dopadne, dorážíme do Kašavy – místa našeho přespání. Po chladivé sprše a dobré bramboračce se organismus rychle regeneruje. Je škoda jít spát, chceme spolu být dál, odcházíme do místní restaurace. 

       Druhý den se nebe zatahuje mraky. Čeká nás daleko kratší cesta, ale šlapeme ji poctivě v dešti. Výhledy žádné, jen mlha, nálada je přesto skvělá, vždyť dnes nás čeká cíl naší pouti! Na svatý Hostýn dorážíme ještě před obědem. Schody vycházíme všichni společně a na závěr pouti se fotíme - znaveni, leč šťastni! Večerní táborák se sice pro chladné počasí přesouvá do místní kavárny, kde sedíme natěsnaní jeden vedle druhého, ale všichni spokojeni.

       Svatý Hostýn je krásné místo. Vedle nádherného kostela je tu i Křížová cesta. Nevšední místo setkávání, mnoho poutníků, je tu cítit Boží přítomnost a Jeho Duch.

V neděli pan farář slouží mši za NADĚJI, mluví o naději pozemské i věčné. Kostel je nabitý k prasknutí. Uvědomuji si, že se budeme rozcházet a loučit. Najednou zjišťuji, že bych pokračovala dál, že tak dobře na těle i na duchu mi už dlouho nebylo a že bude těžké se vracet do drsné reality každodenního života.

       Milí Nedašováci! Jste Bohem milovaní poutníci! Šíříte kolem sebe nejen pokoj, ale lásku k druhým, dobrou náladu, pohostinnost, rodinnou atmosféru a přijetí. Krásné jsou nejen vaše domy se zahradami, ale především vaše vztahy. 

       S velkým poděkováním Janě, Petrovi, Františkovi, Petrovi, Radkovi, všem nedašovským dcérečkám, mým milým kolegům z Čech – Míše a Lubošovi a především našemu nebeskému Otci!

Míla Havrdová

Každý rok se velice rádi zúčastňujeme celostátní akce „ Ukliďme Česko „ do této akce se pravidelně zapojují zaměstnanci i klienti Domu Naděje Za Plynárnou.

Vzhledem k jabloneckému počasí, kdy ve dnech běžného konání této akce u nás ještě leží sníh, museli jsme termín posunout až na 21 května, kdy bylo krásně a teplo.

Cíl byl jasný: udělat pořádek nejen v okolí zařízení, ale i na některých místech ve městě. V tomto roce jsme byli posíleni také o zaměstnance a klienty naší sesterské organizace Naděje z Dlouhé ulice v Jablonci. Velením této skupiny se stal terénní pracovník, který i přes svoji zdravotní indispozici zajistil společně s terénním pracovníkem Naděje Za Plynárnou a skupinou klientů pořádek na vybraných místech našeho krásného města. Jednalo se především odstraňování plevele, dezinfekci laviček, sběr různých odpadků a celkovou údržbu.

Možná i díky krásnému počasí, ale spíše i pocitu, že všichni chceme žít v čistém prostředí, byla letošní akce mimořádně úspěšná a zúčastnilo se jí kolem 25 klientů.

No a na závěr, ne za odměnu, ale jako zpříjemnění dne, zajistil pan vedoucí pro všechny brigádníky opékání buřtů. Společně jsme si poseděli, popovídali, opekli buřt a byli vděčni za to, že jsme se společně dočkali jarních teplých dní, že žijeme v zemi, která není zmítaná válkou a že máme dostatek jídla i dalších věcí potřebných k životu.

Mgr. Jiří Hána – sociální pracovník Za Plynárnou