Zlín

Pan Němeček je rodák z Uherského Hradiště a velký fanoušek jejich fotbalového klubu 1. FC Slovácko. Kvůli zdravotním potížím se bohužel poslední roky na fotbal nedostal. Když se ale dověděl, že přijede do Zlína jeho oblíbený klub hrát fotbalový zápas s FC Zlín a dopravu s doprovodem na zápas mu nabídl náš ochotný správce, bylo rozhodnuto.

To, že každý fandil jinému týmu jim náladu nezkazilo a fotbal i krásné nedělní počasí si parádně užili. V médiích často slyšíme, že si máme plnit svá přání a sny. Ale je moc fajn, když občas pomůžeme splnit přání i někomu jinému.

V prostorech naší kanceláře na Office 13 s kolegy z chráněného bydlení, sociálně – terapeutických dílen a sociální rehabilitace každý čtvrtek připravujeme náplň takzvaných “Metodických kolegií”. Každé pondělí se potom společně s našimi klienty těchto tří služeb věnujeme diskusi o tématech zaměřených na naše práva, ale také povinnosti. 
 
Nyní jsme si vzali na paškál téma dospělosti. Co to dospělost znamená? Jak vypadá takový dospělý člověk? Jak se k sobě dospělí chovají? Co dospělý může a co nesmí? Jak spolu dospělí komunikují a jak vyjadřují své potřeby? Co to znamená přijmout odpovědnost za své činy? Jak umět říci ne a nepřijít o blízkost? To vše jsou složité otázky, na které klienti na pondělních setkáních hledají odpovědi prostřednictvím diskuse, hraní rolí a dalších technik. My jsme jim pouze průvodci, na vše totiž přijdou sami. 
 
Je důležité mít na paměti, že lidé s mentálním postižením jsou lidé jako my. Mají své touhy, přání, radosti a starosti. Chtějí dělat to, co je baví, mít kousek svého soukromí a mít možnost dělat taky věci po svém. Mít domov, blízkého člověka, zažít pocit přijetí. A především být vnímán jako rovnocenná lidská bytost. 

Dobře si vybrat partnera a prožít s ním spokojeně celý život po boku je snem mnohých z nás. Manželům Mikulenkovým se tento sen splnil. Seznámili se spolu v baťovské továrně, kde oba pracovali. Zamilovali se, byla svatba, koupili si baťovský půldomek a tam společně vychovali 4 děti. Jejich společnou zálibou byla především péče o zahrádku a túry ve Vysokých Tatrách. S přibývajícími lety jim už bohužel zdravotní stavnedovoloval zůstat doma, a proto k nám do domova v polovině loňského roku přišel pan Mikulenka. I přes toto odloučení za ním jeho žena s pomocí rodiny každý den chodila na návštěvu. Uběhlo několik měsíců a dočkala se umístění i paní Mikulenková a nyní spolu sdílejí stejný pokoj. Mohou tedy vedle sebe zůstat až do posledního okamžiku jejich života. Letos v létě spolu oslaví krásné 70. výročí svatby (platinová svatba!) a my jsme moc rádi, že u toho budeme moct být s nimi.

V pátek 9. února 2024 uplynulo přesně 101 let od chvíle, kdy se v Bedihošti u Prostějova narodila paní Věra.Byla nejstarší ze 4 dětí a podařilo se jí navzdory nelehké době vystudovat obchodní akademii v Prostějově. Pracovalajako účetní, kde se také seznámila se svým budoucím manželem. 

Postupně se jim narodily 3 děti.Později pracovala ve školství jako hospodářka a tajemnice vedoucího odboru školství. Získala dokonce titul Zasloužilý pracovník resortu školství a byla aktivní “sokolkou”. V roce 1981 nastoupila do důchodu a měla tak konečně více času na své záliby. Práci na zahradě, pěstování zeleniny i růží, četbu historických knih, poslech klasické hudby, vyšívání.  

S manželem se věnovali svým deseti vnoučatům a radovali se z jejich úspěchů. Paní Kovaříková se i ve svých 101 letech zajímá o politické, kulturní a společenské dění. Celý život vyznává ideje Tomáše GarriquaMasaryka, vlastenectví a demokracie. V loňském roce pro ni byla samozřejmostí i účast na volbě nového prezidenta.  

V současné době jí dělá největší radost setkávání se svou rodinou, vnoučaty a nyní již deseti pravnoučaty.A její recept na dlouhověkost? Střídmost, pracovitost, stálá aktivita a obětavost pro druhé. Jsme rádi, že můžeme být součástí tohoto krásného životního příběhu a moc gratulujeme k tomuto krásnému věku.

 
Reportáž z oslavy paní Věry Kovaříkové s námi udělal také Český rozhlas Zlín https://zlin.rozhlas.cz/vychazet-lidem-vstric-je-zivotni-kredo-pani-very-kovarikove-ze-zlina-ktera-9174577.

Vlnu používáme na výrobu různých dekorací na příklad kytičky, ptáčky a andělíčky a některé klientky také háčkují. Pokud by se vám doma válela nevyužitá klubíčka a rádi byste nás tímto podpořili, budeme rádi když se s nimi za námi zastavíte.

Vlnu můžete nosit na recepci v přízemí do našeho Domova pokojného stáří na adrese: Dům pokojného stáří Naděje Zlín, Okružní 5550, v čase 7:00 – 18:00 ve všední dny a 8:00 – 18:00 o víkendu. Děkujem.

Vánoce veselé, krásné a šťastné, ať nad nimi každý jen žasne. Jiskřičky do očí malých i velkých a do nového roku jen radost a štěstí.

Milí přátelé, přejeme vám požehnané vánoční svátky. Užijte si je v klidu, radosti a s těmi, které máte rádi. Děkujeme vám za přízeň a podporu v roce 2023. Těší nás, že to byl rok plný radosti, úsměvů, společných akcí a setkávání. Doufáme, že příští rok bude minimálně stejně dobrý a hezký.

Krásné Vánoce, šťastný nový rok 2024 a pevné zdraví přeje kolektiv pracovníků NADĚJE.