Klášterec nad Ohří

Předvánoční čas a Vánoce jako takové jsou obdobím, které chceme trávit se svými nejbližšími. Jsou jakousi nadějí, že je svět v pořádku. Do prosincového čísla jsme se proto rozhodli oslovit k rozhovoru vedoucí pobočky Naděje, spolku, který nejen v Klášterci nad Ohří poskytuje sociální služby potřebným. V pozici vedoucí poboček Naděje pro Klášterec nad Ohří a Kadaň působí Veronika Kusá od roku 2018. Předtím 5 let pracovala v dluhové poradně Naděje v Kadani. Absolvovala v Klášterci nad Ohří střední odbornou školu sociálně správní, poté studovala v Karlových Varech a v Mostě.

Pocházíte z Klášterce nad Ohří?

Ne, žiju v Chomutově. V Klášterci nad Ohří jsem navštěvovala střední odbornou školu sociálně správní a od října 2018 zde pracuji jako vedoucí poboček Naděje Klášterce nad Ohří a Kadaně. Kancelář mám na Chomutovské.

Od střední školy jste tedy věděla, že se chcete věnovat sociální sféře?

Dá se to tak říct. Po absolvování střední odborné školy sociálně správní jsem však pokračovala na sociálně právní v Karlových Varech, původně jsem chtěla být právničkou. Pak jsem měla namířeno na plzeňská práva, ale zrovna probíhala kauza tamního rychlostudia, tak jsem zamířila do Mostu na Vysokou školu finanční a správní, obor řízení podniku a podnikové finance.

V dluhové poradně jsem uplatnila veškeré znalosti z té první vysoké školy, dělala jsem to, co chci, ale nebyla jsem právník, poskytovala jsem lidem podporu. Teď se v mé praxi prolínají oba obory.

Co vám přinesla práce v dluhové poradně?

Práce v dluhové poradně mi otevřela oči. Člověk nesmí mít předsudky, že problémy může mít jen určitá skupina lidí. Navštěvovali mě jak lidé nízkopříjmoví, ale také klienti ve střední příjmové vrstvě, kteří se zrovna dostali do potíží například se splácením závazků a nevěděli, jak z nich ven. Každému se může něco podobného stát a bude potřebovat pomoci.

Jak vypadá váš pracovní den?

Velmi chaoticky. Přijdu do práce, uvařím si kávu, zasednu ke stolu, chci vyřídit e-maily, které se týkají našich služeb, další neodkladné záležitosti, řeším opatření proti koronaviru. Během toho vyřizuji telefonáty různého charakteru a řeším další aktuální záležitosti. Snažím se obvolat kolegy, zda je vše v pořádku, co je nového v našich službách, řešíme koronavirové nákazy, rizikové kontakty ať klientů, tak pracovníků, upravujeme chod služeb tak, aby se pracovníci co nejméně potkávali. Chceme, aby naše služby fungovaly bez omezení. Do toho řešíme různé technické potíže, konfliktní situace s klienty, chystám náměty pro porady a plány na další období, abychom se dále mohli rozvíjet.

Jakým způsobem se odreagováváte?

Mně pomáhá příroda. Když čas dovolí, tak se každý den aspoň na hodinku snažím vyjít ven. Doma relaxuji za zvuku uklidňující hudby, pokud je nálada, tak i s nějakou příjemnou knížkou. Také mě uklidňuje má kočka Maia. Co mě nabíjí, tak určitě mí přátelé, kteří tu pro mne jsou, když je mi těžko, stejně tak jsem tu já pro ně. A moje rodina. V práci mi pomáhá, když vidíte, že se něco povede. Člověk na tom nechá spoustu energie a elánu a vidíte, že pracovníci nebo klienti mají radost. Člověk pak zjistí, že všechno má smysl.

Jaké služby v našem městě Naděje nabízí?

Je to sedm sociálních služeb. Začali jsme v roce 2009 v Osvobozené ulici, kde poskytujeme možnost využít azylový dům pro jednotlivce a rodiny, nízkoprahové denní centrum pro osoby bez přístřeší a noclehárnu pro ženy a muže. Na Chomutovské máme terénní programy, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, odborné sociální poradenství a chráněné bydlení.

Jaké jsou podmínky pro pobyt v azylovém domě?

Pro vstup do služby musí klienti doložit potvrzení o bezinfekčnosti. S klienty uzavíráme smlouvu o poskytnutí sociální služby, služba azylového bydlení je zpravidla poskytována po dobu jednoho roku. Pobyt v azylovém domě není trvalý stav, je to jen přechod, aby se člověk postavil na vlastní nohy. Jsou tam pracovníci, kteří mohou klientům pomoci například najít práci či vhodné bydlení. Co bych ráda zmínila, je návaznost sociálních bytů, které by někomu mohly pomoci. Za takovou příležitost bychom byli moc rádi, sociálních bytů je v současné době málo. V objektu je zakázáno konzumovat alkohol a jiné omamné látky, protože by docházelo k problémům, napadání a agresivitě.

Respektují stávající obyvatelé třeba zákaz alkoholu?

V azylovém domě má každý svůj pokoj. Namátkové kontroly se běžně nedělají, většinou konzumace alkoholu vyplyne z chování klienta, které vybočuje a jeví známky užití alkoholu, případně jiné omamné látky. Stejně tak v případě noclehárny. Zájemci mají možnost se za dvacetikorunu vyspat v teple, musí však dodržovat stanovená pravidla. Pracovníci při příjmu postupují dle našich metodických postupů. Alkohol vyvolává potyčky mezi klienty, a jelikož v sociálních službách pracují hlavně ženy, snažíme se samozřejmě těmto problémům předcházet.

Jak vás ovlivnila pandemie koronaviru?

Omezujeme kontakty, používáme ochranné pomůcky. Bereme to tak, že ačkoliv je někdo naočkovaný, může samozřejmě také onemocnět. Proto nyní pracujeme v mikrotýmech, kdyby někdo vypadl, jiný tým může zastoupit.

Mohou vám nějak pomoci místní občané?

V současné době řešíme hlavně nedostatek bot a ponožek. Nejlepší pomoc je pro nás finanční dar, kdy můžeme uhradit to, co je zrovna nejvíce potřeba, ale jsme samozřejmě rádi za jakoukoliv pomoc. Kdo by nás chtěl finančně podpořit, může kontaktovat konkrétní službu a my od něj oproti dokladu peníze přijmeme. Občas se nám stane, že nám někdo přispěje na konkrétní aktivitu, třeba výlet pro děti, vstupy do muzea apod. Za to jsme moc rádi.

Pořádáte třeba nějaké sbírky ošacení nebo potravin?

Ošacení máme velký dostatek, lidé se na nás často sami obracejí a oblečení nám věnují. Vážíme si veškeré pomoci, ale oblečení nyní nepotřebujeme. Účastnili jsme se potravinové sbírky, která proběhla koncem listopadu, měli jsme zastoupení v Lidlu a v Penny Marketu a vybrali jsme 503 kg jídla a drogerie. To nám hodně pomáhá. Kdo by nás chtěl podpořit potravinami, uvítáme trvanlivé potraviny, třeba konzervy k těstovinám, rýži a podobně.

Jak vypadají ve vašich službách Vánoce?

Na Osvobozené v azylovém domě a denním centru zdobíme vánoční stromeček a děláme klientům štědrovečerní večeři. To bychom chtěli určitě zachovat. Probíhá tam tradiční sváteční atmosféra, kterou by chtěl člověk doma. Dětem v azylovém domě se věnuje také naše pedagogická pracovnice. Co se týká Vánoc v chráněném bydlení, tam za klienty dojíždí kaplan z Chomutova, udělají si společné posezení a společně se pobaví o smyslu Vánoc z křesťanského pohledu. Klientům víra celkem pomáhá, mohou si s kaplanem povídat o věcech, které úplně nespadají do sociálních služeb. I člověk bez domova si chce popovídat.

Jak probíhá Štědrý den u vás doma?

Já Štědrý den trávím s rodinou, s mamkou a jejím manželem. Letos to bude trochu originální a netradiční, budu v procesu stěhování. Takže chaos. Ráda bych upekla perníčky, které provoní byt a vytvoří tu správnou atmosféru. Vánoce budu trávit přípravou bramborového salátu v dopoledních hodinách, nazdobením stromečku. Ráda bych je prožila v klidu, pohodě a ve zdraví s těmi nejbližšími, protože poslední roky nám ukázaly, že je to to nejdůležitější a není to samozřejmost.

Chystáte se na nějakou zimní dovolenou?

Zimní dovolená bude na obkladech. Rekonstruuji byt. Bylo mým zvykem, že jsme jezdily s kamarádkou za teplem, ale letos se věnuji rekonstrukci a stěhování do nového, což mě nabije místo sluníčka, žárovka letos postačí. Takže k moři pojedu, jakmile to bude možné v příštím roce.

Připravujete s Nadějí nějaké nové projekty?

Na příští rok plánujeme kabelkový veletrh v novém kulturním centru v Klášterci nad Ohří. Přesný termín ještě nemáme, ale už se moc těšíme. Další plán se týká také kulturního centra, v rámci osvěty bychom chtěli uspořádat přednášky pro seniory, které by se týkaly třeba finančních závazků a jejich důsledků. Rádi bychom otevřeli témata, o kterých se moc neví, nemluví a lidé se bojí zeptat. Naší vizí je v příštích letech vybudovat novou službu, a to sociálně terapeutickou dílnu. Navazovala by na chráněné bydlení. Osoby s handicapem by se mohly zaměřit na určitou aktivitu, něco vytvářet a vidět také výsledek. Pronajali jsme si od města v Chomutovské ulici místnost, kde si klienti tvoří například lucerničky, kytice z listí, různé dekorace, to bychom rádi rozšířili.

Přeji hodně štěstí v naplňování vašich vizí, ať se vám daří v práci i v životě. Děkuji za rozhovor.

Já bych ještě ráda poděkovala městu Klášterec nad Ohří za finanční podporu, bez které bychom nemohli poskytovat služby v takovém rozsahu. Také děkuji odboru sociálních věcí, se kterým skvěle spolupracujeme. Kdyby to takhle bylo všude, mohly by sociální služby skvěle fungovat, je to takové partnerství.

Adéla Václavíková, Klášterecké noviny

Klienti chráněného bydlení NADĚJE z Klášterce nad Ohří a Kadaně se po roce znovu mohli naladit na nadcházející vánoční svátky při společném setkání.

Pracovnice chráněného bydlení připravily pro klienty malé vánoční občerstvení (společně upečené perníčky, vánočku, čaj nebo kávu) a také vánoční balíčky.

Ke sváteční náladě rád přispěl i pan Němeček, kaplan chráněného bydlení, kterého jsme poprosili o pronesení několika slov o významu a poselství vánočních svátků. Doufáme, že všichni klienti a pracovníci odcházeli do svých domovů s vírou a NADĚJÍ v srdci.

Před Vánoci opět zavítala do našeho kláštereckého nízkoprahového zařízení pro děti a mládež sociální pracovnice naší dluhové poradny Jana Ullmannová, která si pro klienty přichystala další besedu o finanční gramotnosti, tentokrát na téma „Vánoce nemusí být drahé, i malý dárek potěší“.

Jana si připravila pro děti pracovní plakát, který rozdělila na tři části: dárky do 50 korun, dárky do 100 korun a dárky, jež si děti mohou samy vyrobit (např. přáníčka, obrázky, záložky, papírové ozdoby). 

Sváteční atmosféru dotvářely vánoční koledy a dětem šla práce na plakátu pěkně od ruky. S Janou se také bavily o tom, co by chtěly dostat pod stromeček k Vánocům, a jak velké dostávají kapesné a co si z něj pořizují. 

Děti během celého odpoledne pěkně spolupracovaly, ukázaly přehled o cenách vánočních dárků a vytvořily vánoční přáníčka a dopisy pro Ježíška. Přínosně strávený předvánoční čas. 

Klienti chráněného bydlení NADĚJE z Klášterce nad Ohří se rozhodli pro netradiční zdobení vánočního stromku.

Při společné procházce s naší milou asistentkou Zlatkou si vybrali smrček, který rostl osamoceně u břehu řeky Ohře, a rozhodli se ho k potěšení svému a snad i kolemjdoucích vánočně nazdobit. A třeba si na zeleninové výzdobě smlsne i divá zvěř.

V nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež NADĚJE v Klášterci nad Ohří jsme ještě v listopadu vyráběli s klienty adventní věnce.

Při vyrábění si pracovnice klubu povídaly s dětmi o adventním čase a zejména o významu adventních nedělí.

Děti ukázaly svou šikovnost, a tak si domů si odnesly krásné adventní věnce a drobné sladkosti za odměnu.

Vážení přátelé a naši podporovatelé, sbírka „Darujte noc v teple“ na podporu nocleháren a osob bez střechy nad hlavou již skončila. Podařilo se nám, díky Vám a Vaší velké ochotě pomáhat druhým, vybrat senzačních 31 100 korun.

Za tuto částku je naše organizace schopná podpořit fungování našich nocleháren a krizové pomoci ve čtyřech městech Lovosicích, Kadani (Pruněřově), Klášterci nad Ohří a Roudnici nad Labem.

Mnohokrát děkujeme za Vaše finanční příspěvky, za sdílení příspěvků a celkově za pomoc.

Jsme rádi, že naše aktivita dostala díky Vám smysl a že jsme společně s Vámi mohli udělat něco dobrého pro lidi kolem nás. I když teď naše kampaň skončila, sbírka na podporu našich aktivit – NADĚJE pro lidi v nouzi v Ústeckém kraji – je stále otevřená. Jsme rádi za jakékoliv jednorázové a zvláště pak pravidelné příspěvky. 

Děkujeme, že společně s námi „Dáváte lidem NADĚJI“.