Praha

V sobotní Sbírce potravin v Globusu na Zličíně se vybralo 4.054 kg potravin a 430 kg drogerie.

Děkujeme vám všem, štědrým lidem, kteří jste do sbírky přispěli. Velké poděkování také patří našim skvělým dobrovolníkům, zaměstnancům, ale také vedení a zaměstnancům Globusu za přípravu, vybavení a celkově výbornou, a hlavně dlouhodobou spolupráci.

V našem skladu už máme roztříděno a co nevidět začneme potraviny a drogerii distribuovat po našich službách tak, aby se co nejdříve dostaly k lidem bez domova.

Ještě jednou děkujeme a už teď se těšíme na podzimní kolo Sbírky.

Právě dnes spouštíme nový projekt Daruj důstojnější zázemí pro mladé lidi bez domova. Prostřednictvím této kampaně chceme získat peníze na vylepšení prostor unikátního denního centra, ve kterém pomáháme lidem ve věku od 18 do 26 let. Konkrétně potřebujeme vyměnit podlahu v celém zařízení.

Mladí lidé bez domova jsou specifickou skupinou, se kterou je třeba pracovat trochu jiným způsobem. V denním centru Bolzanova jim poskytujeme nejen základní pomoc, ale snažíme se o vytvoření vztahu založeném na důvěře. Často pracujeme s motivací. Pro naše mladé klienty je těžké udržet si stabilní bydlení bez znalostí hospodaření s financemi a bez podpory rodiny. Nabízíme zde i pomoc formou socioterapeutických aktivit. Záměrem denního centra je vést mladé lidi k co největší soběstačnosti, motivovat je ke změně jejich životní situace a celkovému pohledu na život. 

Cílem kampaně Daruj důstojnější zázemí pro mladé lidi bez domova je vybrat 140 000 Kč. Právě na tuto částku je výměna podlahy v celém prostoru denního centra vyčíslena. Uvítáme jakýkoliv Váš příspěvek, který nám pomůže tento záměr uskutečnit. O výsledku a realizaci celého projektu Vás budeme rádi informovat.

Děkujeme, že společně s námi pomáháte lidem bez domova žít důstojnější a bezpečnější život.

Odkaz na darování:

https://www.darujme.cz/projekt/1209403

V úterý 9. 4. proběhla ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí vernisáž s následnou debatou k výstavě „Optikou ulice: život skrze objektiv lidí bez domova“. Výstava bude probíhat po celý duben a my vás na ni srdečně zveme. Opravdu stojí za zhlédnutí.

Přibližně před rokem dostalo 10 klientů azylového domu pro muže na Žižkově v rámci projektu „Picture It! - Our streets, our stories” do rukou 20 jednorázových fotoaparátů (každý měl k dispozici jeden s barevným filmem a jeden s černobílým filmem) s jednoduchým zadáním – zdokumentujte svůj život, svá oblíbená místa. A vznikla série opravdu krásných autentických, mnohdy až uměleckých, fotografií, které jsou velmi zajímavou kombinací témat, která zachycujeme všichni – naši blízcí, naše okolí, emoce, okamžiky, příroda, architektura i abstrakce. To stejné zadání dostali také lidé bez domova na Slovensku, Maďarsku a Polsku. V říjnu loňského roku se pak všichni sešli na výstavě v Budapešti.

Vernisáž doprovodila debata zainteresovaných Aleše Strnada, vedoucího služeb, Evy Barvínkové, sociální pracovnice azylového domu na Žižkově, Jirky Pasze, novináře, který celý proces dokumentoval a také dvou našich klientů Pavla a Luboše, kteří přispěli svými životními příběhy. Jejich vyprávění patřilo k nejemotivnější částem celého večera.  

Děkujeme, že můžeme být součástí něčeho takového a vy neváhejte a výstavu navštivte.

Více o projektu se můžete dočíst také v článku Hate Free Culture.

https://www.hatefree.cz/clanky/fotky-lidi-bez-domova-pritahly-verejnost-i-policii-ukazuji-predsudky-ktere-vuci-nim-mame 

Seriál Čísla NADĚJE uzavíráme statistikou z našich služeb, kde poskytujeme jak celodenní ubytování, tak i přespání v rámci služeb noclehárny. Takto to vypadalo každý den v loňském roce. Děkujeme vám, že jste s námi po 12 týdnů sledovali naše čísla, statistiky a ohlédnutí za lety více či méně minulými.

V květnu to bude 33 let, kdy vznikla pražská NADĚJE. Za tu dobu se toho stalo opravdu hodně nejen u nás, ale také na poli politickém a na poli společenském. Během více než tří dekád jsme pilovali naše služby - některé vznikaly, některé zanikaly, některé se transformovaly, ale co zůstává stejné, je to, že se je snažíme neustále vylepšovat a reflektovat jimi současnou situaci lidí bez domova. Děkujeme všem, kteří se na provozu našich služeb podílí.

Podpořit lidi bez domova v Praze můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1060

Děkujeme.

Už za týden v sobotu budete mít možnost potkat naše kolegy a kolegyně a naše milé dobrovolníky v Globusu na Zličíně, kde se budou vybírat potraviny a drogistické zboží v rámci jarního kola Sbírky potravin. Vše, co vybereme, zamíří do našeho skladu v Emauzích, kde vše poctivě zvážíme a roztřídíme. V následujících dnech pak vybrané potraviny a drogerie poputují do našich denních center, nocleháren a azylových domů, kde poskytujeme služby mužům i ženám bez domova.

A co konkrétně nakoupit? Například konzervy, těstoviny, trvanlivé mléko, oleje, polévky, rýži, luštěniny nebo třeba paštiky. Seznam doporučených potravin a drogerie najdete na webu Sbírky potravin - sbirkapotravin.cz.

Pomoci každého z vás si velmi vážíme. Děkujeme za ni.

„Asi si říkáte, proč vám po 4 letech píšu. Já bych vám totiž chtěla poděkovat. Jsem čistá, a stejně i tak přemýšlím. Nad mým životem a tím, co jsem posledních 10 let dělala. Divím se, že žiju. Myslím, že to je hlavně i díky vám. Pamatuji si, když jsem k vám přišla do azyláku a vy jste se mnou měla úvodní schůzku. Tehdy jsem si myslela, že to bude k ničemu, že si dám batoh do skříně a půjdu za partnerem dál pít a fetovat. Čekal na mě v parku. A já to taky udělala. A docela si i myslím, že jste to tak nějak věděla. A měly jsme spolu spoustu situací, u kterých jste věděla, že to se mnou jde s kopce. Pamatuju si ale jednu, kdy jste se mě zeptala, jestli to je opravdu to, co od života chci - pít a fetovat, a pokud je to něco, co mi dělá radost, a to i přes všechna ta rizika, tak ať to dělám dál, ale že mě u toho nechcete sledovat. Že mám na to, chtít od života víc. Já vím, že jsem tomu nerozuměla a vy jste to tehdy taky věděla, ale až v komunitě mi došlo, že jste mi to řekla proto, že až budu mít čistou hlavu, tak si na to vzpomenu. A to se taky stalo a já vám chci říct díky. Kéž by každý, kdo měl stejný problémy jako já, narazil na váš azylák. Nechápala jsem, proč nám říkáte, co máme dělat. Ale o tom to asi celý bylo. O tom, že to bylo lidský a že jste nad nikým nezlomili hůl.

Mám Jiříka zase v péči. Dělá mi radost. Je trochu vzdorovitý ale to má asi po mně. Chodím do práce a zažádala jsem si o insolvenci, kterou mi schválili a už mi zbývá jen pár měsíců a já začnu od 0.

Paní Ireno, mockrát Vám a NADĚJI díky. Nebýt vás a vaší organizace, nevím, co by bylo. Spíš nebylo. Dneska, když si hraju s Jiříkem, vzpomenu si na to, kde jsem byla a kde jsem teď a jsem hrozně vděčná. Myslím, že jsem mohla na ulici klidně umřít a teď jsem máma. A vím, že mě syn miluje. I jsem se vdala. To bych zapomněla a je to důležitý, protože je to ten správný chlap a bere mě i s mou minulostí. Dříve jsem se bála, že život je nudný a já ho musím stůj co stůj nějak oživit. Ale zjistila jsem, že je docela barevný a krásný. Občas náročný ale vážně moc hezký. Takže ještě jednou díky, pozdravujte v NADĚJI, dělejte to dál, vydržte to a rozdávejte to co umíte - chuť žít.
Jednou se za vámi stavím a už ne jako klientka.“

Zpětná vazba od lidí, kteří prošli našimi službami, se nám tak často nedostává. Ale jednou za čas přijde a když je takhle pozitivní, to se až dojmete. 

Mail, který přišel vedoucí azylového domu pro ženy ve Vršovicích Ireně Burmekové, zveřejňujeme se svolením bývalé klientky Aleny.